Za hranicami fikčného rozprávania
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Za hranicami fikčného rozprávania
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/59869Identifikátory
SIS: 103938
Kolekce
- Kvalifikační práce [23729]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Svatoň, Vladimír
Derlatka, Tomasz
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Slovanské literatury
Katedra / ústav / klinika
Ústav slavistických a východoevropských studií
Datum obhajoby
28. 6. 2013
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Slovenština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
teorie vyprávění, metahistorie, fikčnost, hermeneutika, mimésis, zápletka, aporie vnímání času, emplotment, literární komunikace, čtenářská recepce, kognitivní literární věda, literární fakt, představové schéma, fabule, sujet, literární čas, literární prostor, vypravěčské hledisko, dvojnictví, topos hranice, skaz, dialogičnost, příběh a diskurs, Ich-forma vyprávění, reference, nespolehlivý vypravěč, umělé jazyky v literatuře, epistolární próza, umělecký cestopis, mnohojazyčnost, antiutopieKlíčová slova (anglicky)
theory of narration, metahistory, fictionality, hermeneutics, mimesis, plot line, aporias of time perception, emplotment, literary communication, reader's reception, cognitive literary science, literary fact, image schema, time and space in literature, narrator's point of view, first-person narration, narrator's double self, reference, unreliable narrator, artificial languages in literature, travelogue, epistolary prose, multilingualism, dystopiaDisertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
My thesis examines the nature of contemporary fictional narration and explores its relations to other types of narration - mainly texts where educational or informative function prevails over the aesthetic one. The whole work is divided into four parts. The first part is theoretical; it sets up basic areas of interest and names methods, tools and models that will be tested on selected examples from Slavonic literatures. The second part analyses spatial and temporal relations of fictional narrative. Chapter 2.1 treats time and space in a novel mostly from the compositional point of view (based on the example of Sasha Sokolov's A School for Fools), while in the next chapter, focusing on ideational interconnections between literary and social- political utopias, both fictionality and temporality are understood more broadly than mere narrative categories: they serve as certain points of connection between the immanent occurrence of meaning in the "world of text" and its historical background. The third part continues in this direction, only what we mean by context here is not the collective historical background, but an individual sphere of everyday life. Our focus switches to two genres standing on the boundary of literary fiction and non-fiction - personal correspondence and a travel journal (travelogue). The...
Citace dokumentu
Metadata
Zobrazit celý záznamSouvisející záznamy
Zobrazují se záznamy příbuzné na základě názvu, autora a předmětu.
-
Naratologická kategorie vypravěče a její využití v didaktickém kontextu
Výsledek obhajoby: OBHÁJENOPřidalová, Nikola (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2022)Datum obhajoby: 7. 9. 2022The key focus of this master thesis is to transform the problem of narrator into school environment along with other categories related to various modes of narratives. The first chapter analyzes coursebooks of literary ... -
Recepční strategie Lustigových děl
Výsledek obhajoby: UZNÁNOZimová, Lucie (Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2013)Datum obhajoby: 5. 2. 2013Rigorous work deals with reader-response strategies of some Lustig's texts. Our aim is to prove if Lustig relies on high subject and culture encyclopedia of his readers or if his works have esthetic value without these ... -
De novelle Isabelle van Tessa de Loo en de verfilming ervan door Ben Sombogaart. Analytische vergelijking van de literaire en filmische narratieve technieken.
Výsledek obhajoby: OBHÁJENOŠťastná, Barbora (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2015)Datum obhajoby: 10. 9. 2015NÁZEV: Novela Isabelle od Tessy de Loo a její filmové zpracování od Bena Sombogaarta. Analytické porovnání literárních a filmových narativních postupů. AUTOR: Barbora Šťastná VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Lucie Sedláčková, PhD. ...