Vnímání lidské disturbance kopytníky v přírodě a v zajetí

Abstract

Vztah kopytníků a lidí se vyvíjel od interakce predátora a kořisti po současnou domestikaci. Chování kopytníků v závislosti na lidské disturbanci se často liší. Cílem práce bylo porovnat reaktivitu na člověka u vybraných druhů v přírodě a lidské péči a vysledovat vzájemnou korelaci, mezi i vnitrodruhově. Práce ukazuje reakce na člověka u vybraných druhů kopytníků (osli, koně, sobi a kozy). Pro porovnání byly vybrány následující reakce: vigilance, "alert distance", útěková a vyhýbací vzdálenost. Bylo zjištěno, že mezi hlavní působící faktory patří předchozí zkušenost s lidmi, habituace, velikost skupiny či roční období. S velikostí skupiny se snižovala vigilance, což bylo dokázáno u oslů, sobů a koz. Chování kopytníků se lišilo v závislosti na ročním období podle dostupnosti zdrojů, přítomnosti mláďat ve stádě (vyšší vigilance) či období říje (nižší vigilance). V lidské péči docházelo u kopytníků méně k vyhýbání kontaktu s člověkem, pokud experimentátor byl známý. Z výzkumů vyplývá, že kopytníci v přírodě se člověku raději vyhýbají ve srovnání s kopytníky v lidské péči. Z vybraných kopytníků je dle zdrojů v přírodě i v lidské péči nejostražitější sob. Do budoucna by bylo zajímavé se v přírodě zaměřit na vnímání lidské disturbance v závislosti na dominanční hierarchii stáda a v lidské péči na...

The relationship between ungulates and humans has been evolving ever since the first predator's interaction with the prey, leading to the current domestication. The behavior of ungulates differs based on the human disturbance. The goal of this thesis was to compare the reactivity to humans of selected species in nature vs. in captivity and determine its correlation, inter or intraspecific. The thesis indicates reactivity to humans of specific species of ungulates (donkeys, horses, reindeers and goats). Following reactions were chosen for comparison: vigilance, alert distance, flight and avoidance distance. There are several acting factors like previous experience with humans, habituation, group size or season. With group size, the vigilance decreased, which was proven with donkeys, reindeers and goats. The behavior differed based on the season by resources availability, offspring's presence in herd (higher vigilance) or rut (lower vigilance). In captivity, there were less human contact avoidance, while the experimenter was known. Based on researches, ungulates tend to avoid humans more in nature, than in captivity. Sources claim, that among chosen ungulates, the most vigilant in both nature and captivity are reindeers. Further researches could later consider the human perception according to the...