Druhově specifické strategie učení: význam procesů vedoucím ke vzniku potravní averze a zvláštní případ sociálního přenosu

Abstract

Předložená dizertační práce přispívá k poznatkům o aposematismu - fenoménu, jenž vysvětluje výskyt varovného zbarvení v přírodě. Aposematismus je antipredační strategií, která je založena na tom, že se predátor naučí vyhýbat nechutné kořisti s nápadným zbarvením. Důležitými faktory vysvětlujícími evoluci aposematismu jsou však nejen některé aspekty signalizace aposematické kořisti (barevné varovné zbarvení, nápadnost, nechutnost), ale též psychologie predátora, která vede k vyhýbání se kořisti. První část této práce popisuje rozdílnou druhově specifickou odpověď našich běžných druhů pěvců vůči živé aposematické kořisti (ruměnice pospolná) a tomu odpovídající variantu požadavků predátorovy ekologie. Další část předložené disertační práce se zaměřuje především na druhy, které pozitivně reagují (vrozené biasy, učení, paměť, atd.) na varovné signály aposematické kořisti. Zabýváme se diversitou psychologických procesů, jenž vedou k tomu, že se bude daný druh chovat vyhýbavě. Nejprve zkoumáme, jestli je toto vyhýbavé chování několika druhů čeledi Paridae získáno učením, nebo zda je způsobeno vrozenými mechanismy. Zaměřujeme se na způsob, kterým se ptáci učí vyhýbat se a také na dobu trvání tohoto získaného chování na modelovém druhu sýkory koňadry. Změny v paměti způsobující vyhýbání se aposematické...

This PhD. thesis contributes to the investigation of aposematism - the phenomenon explaining the occurrence of warning colouration in nature. Aposematism is an antipredatory strategy usually based on predator learning to avoid a noxious prey with a conspicuous signal. However, not only particular aspects of aposematic prey signalling (warning colour pattern, conspicuousness, unpalatability), but also predator's psychology leading to avoidance behaviour is an important factor for explaining the evolution of aposematism. The differential species-specific response of our common passerine birds to living aposematic prey (the firebug) and corresponding underlying variation in predator's ecology requirements has been the starting point of this PhD. thesis. The next parts of the present thesis have been focused mainly on the species responding positively (innate biases, learning, memory etc.) to the warning signal of aposematic prey. We investigate the diversity of psychological processes leading to avoidance behaviour in these species. Firstly, we investigate if the avoidance behaviour is acquired by learning or if the prey is avoided on the basis of innate biases in several species of the family Paridae. We focused on the mode of avoidance learning and the durability of the acquired behaviour in the...