The resource competition between honeybees (Apis mellifera) and wild bees (Hymenoptera: Apoidea) in anthropogenic landscapes

Abstract

Pollination by wild bees provide essential ecosystem services and support plant reproduction in agricultural and urban landscapes. However, populations of wild bees are declining due to multiple stressors, including competition with managed honeybees. This thesis investigates the impact of honeybee abundance on wild bee community structure and examines competitive mechanisms through plant-pollinator network analysis. Honeybee abundance did not correlate with registered hive density, suggesting that landscape factors, habitat fragmentation, and floral hotspots shape local foraging patterns. Contrary to predictions of competitive displacement, wild bee species richness increased with honeybee abundance at sampling locations, likely reflecting effectiveness of honeybees in locating high-quality floral resources. However, higher registered hive densities were marginally associated with reduced wild bee species richness, indicating the negative impact of high honeybee densities on a landscape scale. Network analysis revealed honeybees as hyper-generalists with the highest potential for apparent competition (PAC imposed = 44.94), imposing disproportionate competitive pressure on the wide pollinator community while experiencing minimal competition themselves. Notably, generalist wild bee species...

Volně žijící opylovači poskytují nezbytné ekosystémové služby a podporují rozmnožování rostlin v zemědělské a městské krajině. Populace volně žijících včel však klesají v důsledku mnoha stresových faktorů, včetně konkurence s chovanými včelami. Tato práce zkoumá vliv početnosti včel na strukturu společenství divokých včel a analyzuje mechanismy konkurence prostřednictvím analýzy sítí rostlin a opylovačů. Početnost včel medonosných nekorelovala s registrovanou hustotou včelstev, což naznačuje, že místní kompetici ovlivňují krajinné faktory, fragmentace stanovišť a hotspoty květních zdrojů. Bohatost druhů volně žijících včel se zvyšovala s počtem včel medonosných na místech odběru vzorků, což pravděpodobně odráží účinnost včel při vyhledávání vysoce kvalitních květinových zdrojů. Vyšší zaznamenaná hustota včelstev však byla mírně spojena se sníženou bohatostí druhů divokých včel, což naznačuje negativní dopad vysoké hustoty včel v krajině. Analýza sítí odhalila, že včely medonosné jsou generalisty s nejvyšším potenciálem pro konkurenci (PAC imposed = 44,94), které vyvíjejí nepřiměřený konkurenční tlak na širokou komunitu opylovačů,zatímco samy čelí minimálníkonkurenci. Generalistické druhy volně žijících včel čelily většímu konkurenčnímu tlaku než specializované druhy, protože sdílejí více...