Effects of pathogens on behavioral traits of infected humans

Abstract

Tato výzkumná práce zkoumá dlouhodobé fyzické, kognitivní, psychologické a behaviorální důsledky infekce SARS-CoV-2 a latentní expozice parazitu Toxoplasma gondii u mladých dospělých, částečně se zaměřením na nehospitalizovanou univerzitní populaci. V rámci sedmi studií s využitím průřezové metodologie bylo hodnoceno více než 5 500 účastníků z České republiky a Íránu pomocí objektivního kognitivního testování, zdravotních dotazníků a standardizovaných psychometrických nástrojů. Studie týkající se COVID-19 (studie 1-4) ukazují, že i mírné až středně těžké případy mohou vést k přetrvávajícím nebo se zhoršujícím příznakům - zejména únavě, zpomaleným reakcím a psychickým potížím - a to až čtyři roky po infekci. Tyto účinky nejsou lineární, často se liší podle pohlaví a jsou ovlivněny faktory, jako je závažnost onemocnění, načasování očkování a varianta viru. Ženy uváděly větší psychickou zátěž a únavu, zatímco muži vykazovali více somatických potíží. Očkování před infekcí bylo důsledně spojováno s lepšími kognitivními a zdravotními výsledky. Tyto studie naznačují, že pozorované účinky mohou být částečně způsobeny fyziologickou reakcí jednotlivce na infekci a částečně kompenzačními a také pohlavně specifickými imuno-evolučními mechanismy zaměřenými na úsporu energie, podporu zotavení a zmírnění...