Vliv Lotmaria passim na hladiny DWV u Apis mellifera

Abstract

Honeybees are globally important not only for their products, but primarily as pollinators. However, colonies are increasingly threatened by pathogens, landscape changes, and climate change. These stressors contribute to large-scale colony losses, whose exact causes remain unclear. It is likely that colony survival or collapse results from a combination of multiple factors. Identifying these factors could help mitigate current losses. This study focuses on the co-infection of honeybees by the protozoan Lotmaria passim and the mite Varroa destructor, which is closely associated with the transmission of viruses harmful to bees. Although L. passim is a common inhabitant of the bee gut, its effect on virus levels transmitted by Varroa has not yet been studied. To assess the impact of this co-infection, two experimental approaches were used: a controlled laboratory infection under defined conditions, and monitoring of natural co-infection dynamics within a colony. Samples from both setups were analyzed using quantitative PCR, and the abundances of L. passim and selected viruses were compared to reveal potential interactions. The study focused on two significant honeybee viruses - DWV A and DWV B - both known to contribute to colony losses.

Včely medonosné mají celosvětový význam nejen pro své produkty, ale především jako opylovači. V současné době jsou však včelstva sužována patogeny, dopady měnící se krajiny a klimatickými změnami. Nové stresory, s nimiž se včely setkávají, mnohdy ústí v rozsáhlé úhyny, jejichž přesné okolnosti stále nejsou zcela objasněny. O přežití či úhynu včelstva zřejmě rozhoduje souhra mnoha faktorů a jejich postupné rozklíčování by mohlo napomoci zlepšení současné situace. Tato práce je zaměřena na koinfekci včely medonosné prvokem Lotmaria passim a roztočem Varroa destructor, jehož patogenita se úzce pojí s přenosem pro včely nebezpečných virů. Vliv L. passim na množství virů přenášené tímto roztočem nebyl prozatím nijak studován, ačkoli jde o běžného obyvatele trávícího traktu včel. Pro sledování vlivu dané koinfekce na viry přenášené roztočem byly navrženy dvě experimentální metody. První metoda byla ryze laboratorní, při které byly včely infikovány za definovaných podmínek, a druhá, při níž byl průběh infekce sledován v prostředí včelstva. Vzorky posbírané z těchto experimentů byly testovány kvantitativní PCR a abundance virů a L. passim byly porovnávány za účelem odhalení vzájemného vlivu. Pro analýzu byly vybrány dva významné včelí viry - DWV A a DWV B, o nichž je známo, že se na ztrátách včelstev podílejí.