J.D. Salinger's The Catcher in the Rye and S. Chbosky's The Perks of Being a Wallflower: Two faces of teenage angst

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá komparativní analýzou úzkosti u mladistvých, konkrétně tím, jak je tato tematika zobrazena ve dvou románech o dospívání: Kdo chytá v žitě od J. D. Salingera (1951) a Ten, kdo sedí v koutě od Stephena Chboskyho (1999). Teoretická část představuje psychoanalytické teorie Sigmunda a Anny Freudových, existenciální koncepce Sørena Kierkegaarda a Jeana-Paula Sartra, psychosociální teorii Erika Eriksona a sociokulturní přístupy k adolescenci. V rámci kapitoly o narativních technikách a literárních prostředcích jsou rozebrány vyprávění v první osobě, proud vědomí a epistolární formát, stejně jako symboly a metafory spjaté s úzkostí. Zároveň tato kapitola ozřejmuje, jakou roli v této tematice hraje prostředí. Pro účely kontextualizace práce dále představuje historický vývoj zobrazení úzkosti v literatuře a také vývoj Bildungsromanu v období, kdy vznikla analyzovaná díla. Poslední teoretická kapitola pak objasňuje, čím byli Salinger a Chbosky ovlivněni při tvorbě svých románů. Praktická část tyto teoretické rámce aplikuje na oba Bildungsromany, přičemž zkoumá, jak každý z nich vyjadřuje vnitřní konflikty charakteristické pro dospívání. Kromě vývojových teorií analýza rovněž zohledňuje, jak různé narativní strategie ovlivňují čtenářské vnímání úzkosti a vnitřních konfliktů...

This diploma thesis presents a comparative analysis of teenage angst as depicted in two seminal coming-of-age novels: J.D. Salinger's The Catcher in the Rye (1951) and Stephen Chbosky's The Perks of Being a Wallflower (1999). The theoretical framework is grounded in the psychoanalytic theories of Sigmund and Anna Freud, existential perspectives from Søren Kierkegaard and Jean-Paul Sartre, Erik Erikson's psychosocial theory, and sociocultural approaches. In the chapter on narrative techniques and literary devices, the thesis examines the use of first-person narration, stream of consciousness, and epistolary form, as well as the symbols and metaphors associated with anxiety. In addition, it explores the role of setting within this topic. Subsequent chapters provide contextual background by outlining the historical development of the literary depiction of teenage angst and the evolution of Bildungsroman during the period in which both works were written. The final theoretical chapter clarifies the influences that shaped the authors when creating their respective novels. The practical part applies these frameworks to both Bildungsromans, examining how each novel articulates the internal struggles that define adolescence. Beyond developmental theories, the analysis also considers how the distinct...