Zřídelní sedimentace karlovarské termální struktury a její vztah k ochraně zdejších terem

Abstract

of the Thesis Travertine of the Karlovy Vary Thermal System and it's Relation to the Protection of the Thermal Springs. The data from 975 boreholes, shafts and excavations as well as old maps, enabled the delineation of the individual travertine bodls in the discharge area of Karlovy Vary thermal water system. In addition to determining the size of these deposits, the location was established of tectonic faults in the granite pluton underlying the spring sedimentation using the methods of the atmogeochemistry. Reviewing and interpreting the details of the present day and historical thermal water and gaseous CO2 outlets were the principal means of the new definition of the discharge area. Travertine occurs primarily in the bottom of the Teplá River valley about 300 m upstream from the Hot Spring (the Vřídlo) and about 360 m downstream from it. The travertine deposits form heterogeneous and irregular bodies, containing weathered granite blocks and intercalations of river gravels as well as dominant aragonite-calcite structures. The Karlovy Vary travertine deposits consist of five comparatively large travertine bodies and one small isolated solid one. The largest central deposit was formed directly around the Vřídlo. Fluid overpressures at the base of the travertine deposits are common. Evaluation of...

Souhrn práce Zřídelní sedimentace karlovarské termální struktury a její vztah k ochraně zdejších terem Disertační práce je založena na vyhodnocení starších i novějších geologicko- průzkumných pracích, dokumentacích zemních a stavebních prací, mapových podkladů apod. Využitím geologické dokumentace z 975 objektů situovaných ve vývěrové zóně karlovarské zřídelní struktury a jejím blízkém okolí byl nově ověřen aktuální rozsah jednotlivých těles zřídelních sedimentů v této zóně. Dále byl geofyzikálními a atmogeochemickými metodami ověřen průběh tektonicky založených poruchových zón v granitovém plutonu, tvořícím skalní podloží zřídelní sedimentace. V rámci práce byly získány nové poznatky o vzniku, vývoji a současném stavu zřídelní sedimentace a reinterpretovány poznatky starší. Za zásadní z hlediska vymezení rozsahu vývěrové zóny v nedávné minulosti považuji data o vývěrech termy a výronech CO2. Zřídelní sedimenty se rozkládají v území cca 300 m proti proudu řeky Teplé nad Vřídlem a cca 360 m po proudu od něj. Tělesa zřídelních sedimentů, v nichž dominuje aragonit a kalcit, jsou nehomogenní a mají nepravidelné tvary. Zřídelní sedimentace je tvořena pěti poměrně velkými tělesy a jedním izolovaným tělesem menších rozměrů. Největší centrální akumulace se vytvořila v prostoru přiléhajícím k Vřídlu. Na základě nově...