Antiviral potential of enhanced canonical RNAi in mammals

Abstract

V dráze RNA interference (RNAi) jsou dlouhé dvouvláknové RNA (dsRNA) štěpeny enzymem Dicer na malé interferující RNA (siRNA), které navádí Argonaute 2 (AGO2) k degradaci komplementárních RNA pomocí endonukleolytického štěpení. Zatímco RNAi je klíčová pro protivirovou imunitu u rostlin a mnoha bezobratlých, její role u savců je nejasná. U savců se vyvinula sekvenčně nezávislá odpověď na dsRNA, známá jako interferonová (IFN) odpověď, a savčí Dicer se přizpůsobil zpracování substrátů z mikroRNA (miRNA) dráhy, takže je při štěpení dlouhých dsRNA méně účinný. Myší oocyty však tato omezení překonávají tím, že postrádají IFN signalizaci a exprimují kratší izoformu Diceru, která postrádá subdoménu HEL1 a účinně produkuje siRNA. U myší lze kanonickou RNAi dráhu in vivo posílit přeměnou poloviny endogenního Diceru na vysoce aktivní izoformu DicerHEL1. Cílem mého doktorského projektu bylo zjistit, zda zesílená RNAi dráha poskytuje antivirovou ochranu in vivo. Zatímco homozygotní DicerHEL1 myši perinatálně hynou, heterozygotní myši jsou životaschopné a byly infikovány třemi druhy virů: virem klíšťové encefalitidy (TBEV) z čeledi Flaviviridae, virem encefalomyokarditidy (ECMV) z čeledi Picornaviridae a virem lymfocytární choriomeningitidy (LCMV) z čeledi Arenaviridae. Zvýšená aktivita Diceru u DicerΔHEL1/WT...