Prostorové a sociální aspekty dekarbonizace sektoru bydlení v Česku
Spatial and social aspects of decarbonization of the housing sector in the Czech Republic
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/194270Identifikátory
SIS: 267583
Kolekce
- Kvalifikační práce [20083]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Sauerová, Kristýna
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
Geografie a kartografie
Katedra / ústav / klinika
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Datum obhajoby
9. 9. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
klimatické změny, rodinné domy, dekarbonizace, renovace budov, Nová zelená úsporám, prostorové nerovnosti, energetická chudobaKlíčová slova (anglicky)
climate change, single-family houses, decarbonization, building renovation, New Green Savings, spatial inequalities, energy povertyBakalářská práce se zabývá prostorovým rozložením dekarbonizace rodinných domů v Česku podpořených z programu Nová zelená úsporám. Důraz je kladen na srovnání prostorového rozložení žádostí v období před rokem 2021, kdy vypukla v Evropě energetická krize a období během energetické krize po roce 2021. K pochopení prostorových vzorců je využit koncept jádrových a periferních oblastí a koncept energetické chudoby. Ty aplikujeme pomocí metod deskriptivní statistiky (Giniho koeficient, Moranovo I, LISA, aj.) a inferenční statistiky (mnohonásobná lineární regrese). Výsledky ukazují na významnou koncentraci žádostí o Novou zelenou úsporám do jádrových oblastí Česka, stejně jako na negativní korelaci žádostí s proměnnými charakterizující ohrožení energetickou chudobou. Tyto závěry do určité míry platí i pro Novou zelenou úsporám LIGHT určenou pro nízkopříjmové domácnosti. Závěry naší explorační analýzy korespondují s poznatky obdobných studií. Klíčová slova: klimatické změny, rodinné domy, dekarbonizace, renovace budov, Nová zelená úsporám, prostorové nerovnosti, energetická chudoba
The bachelor thesis deals with spatial distribution of the decarbonisation of family houses in the Czech Republic granted from the New Green Savings subsidy scheme. We compared at first the spatial distribution of applications in the period before 2021, when the energy crisis broke out in Europe, and the period during the energy crisis after 2021. The concept of core and peripheral areas and the concept of energy poverty are used to understand spatial patterns. These concepts are applied to the dataset through a series of descriptive statistics (Gini coefficient, Moran's I, LISA etc.) and inferential statistics methods (multiple linear regression). The results show a significant concentration of applications in core areas, as well as a negative correlation of New Green Savings applications with variables characterizing vulnerability to energy poverty. These findings also hold to some extent for the New Green Savings LIGHT targeted at low-income households. The findings of our exploratory analysis are consistent with the findings of similar studies. Keywords: climate change, single-family houses, decarbonization, building renovation, New Green Savings, spatial inequalities, energy poverty