Glaciální predispozice a postglaciální modelace vybraných horních částí údolí v pohořích Českého masivu
Glacial predisposition and postglacial development of selected upper valley parts in the mountains of the Bohemian Massif
dizertační práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/193540Identifikátory
SIS: 171401
Kolekce
- Kvalifikační práce [20083]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Migoň, Piotr
Pánek, Tomáš
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
Fyzická geografie a geoekologie
Katedra / ústav / klinika
Katedra fyzické geografie a geoekologie
Datum obhajoby
10. 9. 2024
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
Český masiv, Šumava, Vysoké Sudety, Krkonoše, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, zalednění, morfometrie, strukturní půdy, mura, lavinaKlíčová slova (anglicky)
Bohemian Massif, Šumava, Bayerischer Wald mountains, High Sudetes, Krkonoše Mts, Hrubý Jeseník Mts, Králický Sněžník Mts, glaciation, morphometry, patterned ground, debris flow, avalanchePohoří Českého masivu byla formována souhrou mnoha geomorfologických procesů. V nejmladší geologické historii mezi ně patří především fluviální činnost a svahové procesy, přičemž některé horské polohy nesou rovněž stopy pleistocenního zalednění v podobě erozních i akumulačních forem a rovněž fosilní nebo dokonce aktivní periglaciální formy. Ve vývoji reliéfu se jednotlivé faktory uplatňovaly s různou intenzitou a rovněž se značnou prostorovou variabilitou. Předkládaná disertační práce se skládá z osmi studií zaměřených na tematiku horského zalednění, periglaciálních a svahových procesů ve vztahu k vývoji horních částí údolí. Podrobné geomorfologické mapování na základě distančních dat na Šumavě naznačuje, že v některé z fází pleistocénu byl prostorový rozsah zalednění podstatně větší, než je dnes obecně přijímaný názor o izolovaném výskytu ledovců v karech. Údolní uzávěry, které byly poznamenány zaledněním a přemodelovány do podoby karů, se v některých částech Českého masivu nachází v blízkosti fluviálních údolních uzávěrů bez ledovcové modelace. Morfometricky zaměřená studie údolních uzávěrů Krkonoš, Hrubého Jeseníku a referenční skupiny karů v rakouských Alpách představuje nový morfometrický parametr (c-hodnota), který jedním číslem vyjadřuje zahloubení podélného profilu údolního uzávěru....
The mountain ranges of the Bohemian Massif were formed by the interplay of many geomorphological processes. In the youngest geological history, these include mainly fluvial activity and slope processes, while some mountain ranges also bear traces of Pleistocene glaciation in the form of erosional and accumulation landforms, as well as fossil or even active periglacial landforms. In the development of the landscape, the different factors have been applied with varying intensity and with considerable spatial variation. The present dissertation thesis consists of eight studies focusing on mountain glaciation, periglacial and slope processes in relation to the development of the upper valley parts. Detailed geomorphological mapping based on distant data in the Šumava Mts. suggests that in some of the Pleistocene phases the spatial extent of glaciation was much larger than the now generally accepted view of the isolated occurrence of glaciers in cirques. The valley heads that were affected by glaciation and remodelled into cirques are located in some parts of the Bohemian Massif in the vicinity of fluvial valley heads without glacial imprint. Amorphometric study of valley heads in the Krkonoše Mts., Hrubý Jeseník Mts. and a reference group of cirques in the Austrian Alps introduces a new morphometric...