Prioritizace v ochraně přírody: příklad Národního parku Šumava

Abstract

V posledních desetiletích čelíme celosvětově negativním změnám přírodního prostředí. Změny krajiny způsobené antropogenním tlakem a novými formami využití území vedou k poklesu počtu vhodných habitatů, fragmentaci a nevhodnému managementu krajiny, což následně způsobuje ztrátu biodiverzity. Jedním ze základních nástrojů, který má daným negativním změnám zabránit, je územní ochrana přírody. Ta se však často střetává s jinými zájmy na využití území. Vzhledem k těmto rozdílným pohledům na vývoj krajiny je potřeba území dobře poznat a stanovit jeho hodnoty a priority pro ochranu přírody. Pro takovou úlohu a účely práce bylo vybráno území Národního parku Šumava (NPŠ), který představuje relativně velkou a celistvou plochu s obecně vysokým, ale na základě zonace různým stupněm ochrany a zároveň disponuje bohatou datovou základnou. Navíc prošel několika přístupy k vedení a managementu území. Pomocí krajinně-ekologických a geografických přístupů vzniklo v rámci této práce několik výstupů postupně analyzujících hodnoty a priority území s cílem přispět těmito přístupy a podklady do debaty o správě a zonaci NPŠ i chráněných území obecně. Přístup se skládal z několika kroků; prvním z nich byla charakteristika území, a to jak z fyzicko-geografického, tak socioekonomického pohledu, a z pohledu managementu; navíc...

In recent decades, we have been facing negative changes to the environment across the world. Landscape changes affected by anthropogenic activities and new forms of land use have led to the decline of suitable habitats, landscape fragmentation, and insufficient landscape management, all of which cause biodiversity loss. One of the basic instruments which should prevent these negative changes is spatial nature protection. Often, it is in opposition to other interests in the area. Due to these different interests, it is essential to know the area and set its values and priorities for nature protection. Šumava National Park was chosen for this study as a relatively large and compact area with a high degree of protection, which is differentiated based on zonation, and also with a good data basis as well as turbulent management development. Using landscape-ecological and geographical approaches, several outputs were subsequently created analysing values and priorities of the area. The aim was to contribute to the debate on the management and zonation of Šumava National Park and protected areas in general. The approach consists of a few steps; first the area was characterized from the physical- geographical, socioeconomic, and management point of view. Moreover, a comparison was made with Bavarian Forest...