Česko-kladské pomezí v letech 1419 - 1472

Abstract

The project is focused to analyse relationships between Czech aristocracy and cities located in Czech-Glatz borderland area during Hussitic wars and Vladislav Jagellonský reign. My goal is to compare information sources of Czech and Silesian provenience. Main topic of this thesis is to analyse transformation of Glatz area from region to county, destiny of Glatz landlords and their neighbourhood relationships. First chapter describes complicated relationships in Czech aristocracy. Second chapter follows disputes in Czech-Glatz borderland. The third chapter is about difficulties of Hradec Králové area at one side and on the other side there are different problems at Glatz area. Chapter four describes fates of Eastern Czech during the reign of king Jiří z Poděbrad. The religious attitude has lost significance for nobles. Instead, religion was viewed from a pragmatic point of view, and other beliefs became a pretext for military conflicts. Silesians, headed by Wrocław, used religion as their presentation. The people of Wrocław were very proud about their victories against Hussitic and called landlords of Glatz like Hussitic heretics. Even though both of them Hynek Krušina from Lichtenburg and Jiří z Poděbrad with his sons supported Catholic institutions on their territory.

Práce se zabývá vztahy mezi šlechtici a městy na česko-kladském pomezí v časovém rozmezí od husitských válek po nástup Vladislava Jagellonského na český trůn. Porovnávám prameny české a slezské provenience. Práce sleduje přechod Kladska z kraje na hrabství, osudy kladských držitelů půdy a jejich vztahy se sousedy. Úvodní kapitola přibližuje složité vztahy mezi šlechtou. V druhé kapitole práce sleduje vývoj sporů na česko-kladském pomezí během husitských válek. Třetí kapitola nastiňuje spory v Hradeckém kraji a odlišné problémy v Kladsku. Čtvrtá kapitola líčí osudy východních Čech za panování krále Jiřího z Poděbrad. Pro šlechtice náboženský postoj ztrácel na významu. Místo toho se na náboženství hledělo z pragmatického hlediska, jiné vyznání se stávalo záminkou k vojenským konfliktům. Slezané v čele s Vratislaví využívali náboženství pro svoji prezentaci. Byli hrdí na své úspěchy vůči husitům a pozdější majitele Kladska z husitského prostředí prezentovali jako kacíře. Přestože jak Hynek Krušina z Lichtenburka, tak Jiří z Poděbrad i se svými syny podporovali katolické instituce na svém území.