dc.contributor.advisor | Vaňková, Irena | |
dc.creator | Patočková, Dorothea | |
dc.date.accessioned | 2017-03-27T12:35:48Z | |
dc.date.available | 2017-03-27T12:35:48Z | |
dc.date.issued | 2006 | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/4638 | |
dc.description.abstract | Práce zkoumá jazykový obraz smrti a života v češtině na základě etymologie, slovníkových definic a derivátů lexémů smrt, mrtvý, umřít, život, živý a žít, dále na základě frazémů a textů lidových písní a pohádek. Vychází z pojetí metafory jako něčeho, na čem je založen náš konceptuální systém, dále z teorie kategorizace a z chápání antropomorfismu a tělesnosti jako jednoho z hlavních principů jazykového obrazu světa. Metafory smrti a života jsou děleny podle oblasti cílové a zdrojové. Jak se ukázalo, v cílové oblasti jsou oba pojmy pojímány jako konkrétní entity, se kterými lze jako s předměty zacházet a které mají svou prostorovou orientaci. O antropomorfním pojetí pojmu smrt svědčí i konceptualizace smrti jako osoby. Také atributy, které jsou smrti přisuzovány (zejm. vlastnosti hodnotící a vlastnosti vnímatelné smysly), dokládají její pojetí jakožto osoby nebo konkrétního předmětu. Mezi základní představová schémata patří u obou pojmů schéma nádoby (prostoru) a cesty. Život je chápán jako kontinuum ohraničené z jedné strany narozením (vstupem do prostoru života) a ze strany druhé smrtí (odchodem z prostoru života). Sám život je pak jakožto uplývající čas vnímán jako cesta nebo plavba. Princip antropomorfismu se uplatňuje také v oblasti zdrojové, kterou zastupuje u obou pojmů zejména hyperbola. Ukázalo se,... | cs_CZ |
dc.language | Čeština | cs_CZ |
dc.language.iso | cs_CZ | |
dc.publisher | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta | cs_CZ |
dc.title | Obraz života a smrti v českém jazykovém obrazu světa | cs_CZ |
dc.type | diplomová práce | cs_CZ |
dcterms.created | 2006 | |
dcterms.dateAccepted | 2006-05-22 | |
dc.description.department | Ústav českého jazyka a teorie komunikace | cs_CZ |
dc.description.department | Institute of Czech Language and Theory of Communication | en_US |
dc.description.faculty | Filozofická fakulta | cs_CZ |
dc.description.faculty | Faculty of Arts | en_US |
dc.identifier.repId | 26662 | |
dc.title.translated | The picture of life and death in the Czech linguistic picture of the world | en_US |
dc.contributor.referee | Nebeská, Iva | |
dc.identifier.aleph | 000715709 | |
thesis.degree.name | Mgr. | |
thesis.degree.level | magisterské | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | Czech Language and Literature | en_US |
thesis.degree.discipline | Český jazyk a literatura | cs_CZ |
thesis.degree.program | Philology | en_US |
thesis.degree.program | Filologie | cs_CZ |
uk.thesis.type | diplomová práce | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-cs | Filozofická fakulta::Ústav českého jazyka a teorie komunikace | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-en | Faculty of Arts::Institute of Czech Language and Theory of Communication | en_US |
uk.faculty-name.cs | Filozofická fakulta | cs_CZ |
uk.faculty-name.en | Faculty of Arts | en_US |
uk.faculty-abbr.cs | FF | cs_CZ |
uk.degree-discipline.cs | Český jazyk a literatura | cs_CZ |
uk.degree-discipline.en | Czech Language and Literature | en_US |
uk.degree-program.cs | Filologie | cs_CZ |
uk.degree-program.en | Philology | en_US |
thesis.grade.cs | Výborně | cs_CZ |
thesis.grade.en | Excellent | en_US |
uk.abstract.cs | Práce zkoumá jazykový obraz smrti a života v češtině na základě etymologie, slovníkových definic a derivátů lexémů smrt, mrtvý, umřít, život, živý a žít, dále na základě frazémů a textů lidových písní a pohádek. Vychází z pojetí metafory jako něčeho, na čem je založen náš konceptuální systém, dále z teorie kategorizace a z chápání antropomorfismu a tělesnosti jako jednoho z hlavních principů jazykového obrazu světa. Metafory smrti a života jsou děleny podle oblasti cílové a zdrojové. Jak se ukázalo, v cílové oblasti jsou oba pojmy pojímány jako konkrétní entity, se kterými lze jako s předměty zacházet a které mají svou prostorovou orientaci. O antropomorfním pojetí pojmu smrt svědčí i konceptualizace smrti jako osoby. Také atributy, které jsou smrti přisuzovány (zejm. vlastnosti hodnotící a vlastnosti vnímatelné smysly), dokládají její pojetí jakožto osoby nebo konkrétního předmětu. Mezi základní představová schémata patří u obou pojmů schéma nádoby (prostoru) a cesty. Život je chápán jako kontinuum ohraničené z jedné strany narozením (vstupem do prostoru života) a ze strany druhé smrtí (odchodem z prostoru života). Sám život je pak jakožto uplývající čas vnímán jako cesta nebo plavba. Princip antropomorfismu se uplatňuje také v oblasti zdrojové, kterou zastupuje u obou pojmů zejména hyperbola. Ukázalo se,... | cs_CZ |
uk.file-availability | V | |
uk.publication.place | Praha | cs_CZ |
uk.grantor | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace | cs_CZ |
dc.identifier.lisID | 990007157090106986 | |