Analýza vybraných badatelsky orientovaných aktivit z pohledu teorie

Abstract

Práce se zabývá podobou badatelsky orientovaných úloh v závěrečných pracích studentů učitelství. Badatelsky orientované vyučování je v současném vzdělávání hojně propagovaným přístupem. K naplnění jeho potenciálu je však zapotřebí mít k dispozici kvalitní výukový materiál, neboť výsledná efektivita badatelsky orientovaných úloh se odvíjí od toho, co je zahrnuto v jejich struktuře. Cílem této práce bylo analyzovat strukturu 101 úloh z 24 českých a slovenských závěrečných prací, popsat zastoupení jednotlivých fází badatelského cyklu a zjistit, která úroveň bádání v analyzovaném souboru převládá. Pro naplnění tohoto cíle byla provedena obsahová analýza zaměřená na výskyt jednotlivých fází badatelského cyklu, míru žákovského zapojení v těchto fázích a opakující se vzorce ve struktuře úloh. Výsledky ukazují, že prakticky orientované fáze jsou ve většině úloh realizovány s aktivním zapojením žáků, zatímco úvodní a závěrečné fáze vykazují větší variabilitu a častější učitelské vedení, a to především v případě závěrečné reflexe. Práce přináší orientační přehled o současném pojetí badatelsky orientovaných úloh ve sledovaném vzorku a upozorňuje na oblasti, jimž by mohla být věnována zvýšená pozornost při promýšlení badatelské výuky.

The thesis examines the structure of inquiry-based tasks presented in final theses of student teachers. Inquiry-based instruction is a widely promoted approach in contemporary education. However, realising its potential requires high-quality instructional materials, as the effectiveness of inquiry-based tasks depends on the elements included in their structure. The aim of this study was to analyse the structure of 101 tasks from 24 Czech and Slovak final theses, describe the representation of individual phases of the inquiry cycle, and determine which level of inquiry predominates within the analysed sample. To achieve this aim, a content analysis was conducted focusing on the occurrence of individual phases of the inquiry cycle, the degree of student involvement within these phases, and recurring structural patterns in the tasks. The results show that practically oriented phases are carried out with active student involvement in most tasks, while the initial and concluding phases display greater variability and more frequent teacher guidance, particularly in the case of final reflection. The study provides an indicative overview of the current conception of inquiry-based tasks within the analysed sample and highlights areas that may warrant increased attention when considering the design of...