Metakognice při řešení slovních úloh u žáků základní školy

Abstract

This thesis deals with the concept of metacognition, tries to define it theoretically and describe its manifestations in the process of solving mathematical word problems, as well as to describe the differences in the use of metacognition among students of different grades of primary school. The research was carried out qualitatively through interview and product analysis. The research participants were male and female students in the third, sixth and ninth grades of primary school, with each grade having three representatives. Thus, a total of nine interviews were collected with the pupils during which they solved selected word problems and were questioned about their reflections, thoughts and feelings in solving them. Two analyses were then conducted with the recorded interviews and the papers used by the pupils to solve the problems. The first analysis attempted to identify all metacognitive moments in the interviews according to a certain delineation and categorize them into clusters. This analysis resulted in six distinct types of metacognitive manifestations in word problem solving. The second analysis partially built on the first one and tried to identify metacognitive developmental lines through looking for differences in metacognition between students in different grades. As a result, five such...

Tato práce se zabývá konceptem metakognice, snaží se jej teoreticky vymezit a popsat jeho projevy v rámci procesu řešení matematických slovních úloh a také popsat odlišnosti v používání metakognice mezi žáky různých ročníků základní školy. Výzkum byl proveden kvalitativně formou polostrukturovaného rozhovoru a analýzy produktu. Participanty výzkumu byli žáci a žákyně třetí, šesté a deváté třídy základní školy, přičemž každý ročník měl tři zástupce. S žáky tak bylo sesbíráno celkem devět rozhovorů, během kterých řešili vybrané slovní úlohy a byli dotazováni ohledně jejich úvah, myšlenek a pocitů v rámci jejich řešení. Se zaznamenanými rozhovory a papíry, jež žáci použili k řešení úloh, pak byly provedeny dvě analýzy. První analýza se snažila podle určitého vymezení identifikovat všechny metakognitivní momenty v rozhovorech a kategorizovat je do shluků. Výsledkem této analýzy je šest odlišných druhů metakognitivních projevů při řešení slovních úloh. Druhá analýza na tu první částečně navázala a snažila se určit metakognitivní vývojové linie skrz hledání rozdílů v metakognici mezi žáky jednotlivých ročníků. Ve výsledku lze říct, že bylo nalezeno pět takových linií týkajících se různých aspektů metakognice. Diskuze nad výsledky naznačuje, že na rozvoji metakognice se podílí dva rozdílné faktory a otevírá tak...