The role of Emigration in Personal Development of the Protagonist in Colm Tóibín's Brooklyn and Long Island

Abstract

This thesis explores emigration as a catalyst for personal development through a comparative analysis of Eilis Lacey's inner transformation in Colm Tóibín's Brooklyn (2009) and Long Island (2024). By situating Eilis's journey within the broader context of Irish migration and contemporary identity theory, the thesis investigates how migration initiates, complicates, and continually renegotiates notions of identity and belonging. Employing a comparative literary approach, the work draws on migration studies, psychological frameworks, and close textual analysis to trace Eilis's shifting motivations, stages of adaptation, and responses to personal and cultural challenges. The findings reveal that emigration, as depicted by Tóibín, is not a singular rupture but an ongoing psychological process marked by disruption, adaptation, and the continual redefinition of identity. Eilis's journey illustrates the fluid nature of identity in the emigration experience, shaped by both internal and external forces. This thesis contributes to the understanding of migration narratives within Irish literature by illustrating emigration as a continuous negotiation between past and present, homeland and host country, while also offering insight into the dynamic and evolving nature of identity shaped by migration and...

Tato diplomová práce se zabývá emigrací jako impulsem pro osobností vývoj prostřednictvím komparativní analýzy vnitřního proměny Eilis Lacey, protagonistky románů Brooklyn a Long Island Colma Tóibína. Eilisin příběh je zasazen do širšího rámce irské emigrace a současných teorií identity, přičemž cílem je ukázat, jak emigrace ovlivňuje, zpochybňuje a neustále přetváří sebepojetí a pocit sounáležitosti. Práce využívá komparativní literární přístup, který propojuje poznatky z migračních studií, psychologie a textovou analýzu. Sleduje vývoj Eilisiny proměňující se motivace, jednotlivé fáze její adaptace a způsoby, jakými reaguje na osobní i kulturní výzvy. Z výsledných poznatků vyplývá, že emigrace v Tóibínově pojetí nepředstavuje jednorázový zlom, ale dlouhodobý a opakující se psychologický proces, který je formován narušením známého prostředí, postupnou adaptací a neustálým redefinováním identity. Eilisin příběh ilustruje proměnlivou povahu identity v kontextu emigrace, formovanou jak vnitřními, tak vnějšími vlivy. Práce přispívá k hlubšímu porozumění migračním narativům v irské literatuře, skrze nahlížení na emigraci jako na trvalý proces nacházení rovnováhy mezi minulostí a přítomností, domovem a novým prostředím. Zároveň nabízí pohled na to, jak emigrace a kulturní změna ovlivňují utváření identity.