Senioři a jejich prožívání a ztělesňování virtuální reality

Abstract

This thesis investigates the ways in which older adults experience virtual reality (VR), with particular emphasis on their physical, cognitive, and emotional engagement. In context of the increasing accessibility of VR technologies and their gradual integration into public institutions such as libraries and senior centers, the study explores the potential of VR as a tool for promoting active aging and for mitigating some of the barriers contributing to the digital exclusion of older populations. The research aims to understand how seniors perceive VR, which functions and content they find beneficial, and what, on the contrary, discourages them. The theoretical framework of the thesis is grounded in an approach that connects VR concepts such as immersion, embodiment, and immediacy, as well as the theory of body extension (McLuhan, 2011) with the theory of cyborgization (Haraway, 2017). Additionally, the study engages with sociological discourse on digital inequality among older adults. VR can function as a crucial intermediary between the body and the machine. The thesis also focuses on how these concepts and ideas operate in relation to the aging body. The findings identify specific elements of VR that older users find both appealing and functionally beneficial (e.g., motivation for physical...

Tato diplomová práce se zaměřuje na způsob, jakým senioři prožívají virtuální realitu (VR), se zvláštním důrazem na jejich tělesnou, kognitivní a emocionální zkušenost. V kontextu rostoucí dostupnosti VR technologií a jejich postupné integrace do veřejných institucí, jako jsou knihovny či seniorská centra, je zkoumán potenciál VR jako nástroje aktivního stárnutí a možného překlenutí některých bariér, které vedou k digitální exkluzi seniorů. Výzkum si klade za cíl porozumět tomu, jak senioři VR vnímají, jaké funkce a obsahy považují za přínosné, a co je naopak odrazuje. Teoretický rámec práce je ukotven v přístupu, který propojuje VR koncepty imerze, embodimentu, imediace a dále teorie extenze těla (McLuhan, 2011) s teorií kyborgizace (Haraway, 2017), a zároveň reflektuje sociálněvědní diskurz o digitální nerovnosti seniorů. VR je může fungovat jako klíčový mezičlánek mezi tělem a strojem. Práce se tak zaměřuje i na to, jak tyto koncepty a myšlenky fungují v souvislosti se stárnoucím tělem. Výsledky výzkumu identifikují prvky VR, které jsou pro seniory atraktivní a funkčně přínosné (např. motivace k pohybu, intuitivní ovládání, možnost navrácení k určitým aktivitám), stejně jako aspekty, které mohou vést k jejich odmítání (např. futuristický vizuál aplikací, chybějící čeština). Krátce se věnuje i...