Etické implikace v dílech A. Camuse a E. Lévinase
Ethical implications in the works of A. Camus and E. Lévinas
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/199085Identifikátory
SIS: 270957
Kolekce
- Kvalifikační práce [19958]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Fučíková, Milena
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Učitelství anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy se sdruženým studiem Učitelství francouzského jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy
Katedra / ústav / klinika
Katedra francouzského jazyka a literatury
Datum obhajoby
29. 5. 2025
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Velmi dobře
Klíčová slova (česky)
Etika, filosofie, Albert Camus, Emmanuel Lévinas, absurdita, Druhý, zodpovědnost, zlo, Bůh, smyslKlíčová slova (anglicky)
Ethics, Philosophy, Albert Camus, Emmanuel Lévinas, Absurdity, the Other, Responsibility, Evil, God, MeaningTato práce zkoumá prostřednictvím komparativní analýzy Camusových děl Cizinec (1942), Mýtus o Sisyfovi (1942), Mor (1947), Člověk revoltující (1951) a Pád (1956), spolu s Lévinasovými díly s hlavním zaměřením na Totalitu a nekonečno (1961) vybrané etické perspektivy obou myslitelů v širším filosofickém kontextu 20. století. Analýza se soustředí na čtyři klíčová témata: smysl jednotlivce, odpovědnost vůči druhým, povahu zla a viny a existence Boha. Srovnáním těchto témat umožňuje poukázat na hlavní rozdíly a podobnosti mezi Albertem Camusem a Emmanuelem Lévinasem a nabízí poznatky pro další současné etické debaty. Oba filosofové se narodili v rozmezí osmi let, žili po dlouhou dobu svého života ve Francii a prošli si hlubokým osobním utrpením, které ovlivnilo jejich uvažování, i přes to se však jejich chápání etiky výrazně liší. Práce předpokládá, že i vzdor těmto rozdílným etickým pohledům, lze v jejich filosofii nalézt mnoho styčných bodů, zejména co se týče vztahovosti a míry odpovědnosti, a právě proto se těmto oblastem práce věnuje s největším důrazem. Camusův absurdní člověk se, poté co svět jako takový rozpoznává, uchyluje nejdříve k soužití s absurdnem, později ke vzpouře vůči němu - ta je však kromě podstaty světa zaměřena také proti rezignaci a zoufalství, které by mohly z uznání absurdity...
Through a comparative analysis of Camus's The Stranger (1942), The Myth of Sisyphus (1942), The Plague (1947), The Man of Revolt (1951) and The Fall (1956), along with Lévinas's works with a primary focus on Totality and Infinity (1961), this diploma thesis examines selected ethical perspectives of both thinkers within the broader philosophical context of the twentieth century. The analysis focuses on four key themes: the meaning of the individual, responsibility towards the other, the nature of evil and guilt, and the existence of God. By comparing these themes, it allows us to highlight the main differences and similarities between Albert Camus and Emmanuel Lévinas and offers insights for further contemporary ethical debates. Both philosophers were born eight years apart, lived in France for much of their lives, and went through deep personal suffering that influenced their thinking, yet their understandings of ethics differ markedly. The thesis assumes that, despite these differing ethical perspectives, many points of convergence can be found in their philosophies, particularly in terms of relationality and the degree of responsibility - it is for this reason that these areas are given the greatest emphasis in the thesis. Camus's absurd man, after recognizing the world as such, resorts first to...