Na prahu socialistického vývoje československého filmu: možnosti a limity realizace československého filmu v letech 1949-1955 z pohledu Filmové rady

Abstract

Diplomová práce se zabývá československým filmem v první polovině 50. let prizmatem projednávání jednotlivých filmových námětů. V tomto období budoucí filmová díla projednávala Filmová rada, jako orgán Ministerstva informací a osvěty, který měl jednotlivé filmy kontrolovat z ideologického a politického hlediska. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, jak probíhal proces projednávání jednotlivých filmových námětů a prostřednictvím tohoto procesu ukázat možnosti a limity tvorby filmů ve zkoumaném období. Film to není monolit, ale mohou do něho vstupovat různé aspekty (propagandistický, ziskovosti, uměleckého ztvárnění, monopolu autora na dílo, důležitosti, potřebnosti, technický nebo tvůrčích osobností) s různými zájmy a preferencemi. Socialistický stát kladl důraz na to mít pravdu a měl také určité nároky na své diváky. Prostřednictvím filmu (a nejen filmu) budoval kulturní politiku, skrze níž se snažil budovat nového člověka. Nárokoval si také estetickou stránku tím, jaký obsah vytváří a distribuuje mezi obyvatele. Avšak uvnitř celého procesu je pnutí, prodlužuje se projednávání námětů, realizace pokulhává za skutečnými možnostmi. Ve svém výsledku je sice film plakátovým dílem, ale v rámci samotného projednávání tomu tak není. Klíčová slova film, socialistický realismus, 50. léta, Filmová rada,...

The diploma thesis deals with Czechoslovak film in the first half of the 1950s through the prism of discussing individual film themes. During this period, future film works were discussed by the Film Council, as a body of the Ministry of Information and Enlightenment, which was supposed to control individual films from an ideological and political point of view. The thesis aims to answer the question of how the process of discussing individual film themes was carried out, and through this process to show the possibilities and limits of filmmaking in the period under study. Film is not a monolith, but different aspects (propaganda, profitability, artistic representation, the author's monopoly on the work, importance, necessity, technical or creative personalities) with different interests and preferences can enter into it. The socialist state emphasized being right and also had certain demands on its audience. Through film (and not only film) it built a cultural policy through which it tried to build a new human being. It also made aesthetic claims by the content it created and distributed to the population. However, there is a tension within the whole process, the discussion of themes is prolonged, the implementation lags behind the actual possibilities. In its outcome, the film is indeed a poster...