Tato práce zkoumá román Alice Walker The Color Purple (Barva nachu) a jeho filmové adaptace-Spielbergův film z roku 1985 a muzikálovou verzi režiséra Blitze Bazawuleho z roku 2023-z hlediska sexuality, genderu a duchovna. S využitím teorií feministických, queer a filmových adaptací tato studie zkoumá, jak jsou intersekcionální kritika systematického útlaku a zobrazení osobního sebeuvědomění z románu reinterpretovány ve vizuálních médiích. Analýza se zabývá tím, jak sociokulturní a temporální kontexty ovlivňují tyto adaptace, což vede jak k posílení, tak k oslabení témat románu. První kapitola se zaměřuje na zobrazení sexuality, konkrétně na vývoj Celie od zažívání sexuálního násilí a útlaku k získání autonomie a prozkoumání queer identity skrze její vztah se Shug Avery. Zatímco román explicitně zobrazuje queer lásku, což bylo ve své době revoluční, Spielbergova adaptace tento prvek výrazně potlačuje, což odráží společenská omezení 80. let. Naproti tomu adaptace Bazawuleho se snaží toto téma zdůraznit, avšak často upřednostňuje vizuální efekt a hudební prvky na úkor emocionální hloubky, která je patrná v příběhu románu. Druhá kapitola zkoumá genderovou dynamiku, zdůrazňuje kritiku patriarchálních struktur a nuance v zobrazování ženského odporu a mužské transformace. Celie, Sofia a Shug vzdorují...

This thesis critically examines Alice Walker's The Color Purple and its cinematic adaptations-Steven Spielberg's 1985 film and Blitz Bazawule's 2023 musical-through the lenses of sexuality, gender, and spirituality. Employing feminist, queer, and movie adaptation theories, the study explores how the novel's intersectional critique of systemic oppression and its portrayal of personal empowerment are reinterpreted in visual media. The analysis considers how sociocultural and temporal contexts shape these adaptations, resulting in both amplification and dilution of the novel's themes. The first chapter focuses on the representation of sexuality, particularly Celie's evolution from enduring sexual violence and repression to reclaiming her autonomy and exploring queer identity through her relationship with Shug Avery. The novel's explicit portrayal of queer love, groundbreaking for its time, is significantly muted in Spielberg's adaptation, reflecting societal constraints of the 1980s. In contrast, Bazawule's adaptation attempts to foreground this theme but often prioritizes visual spectacle and musical elements over the emotional depth found in Walker's narrative. The second chapter examines gender dynamics, emphasizing the novel's critique of patriarchal power structures and its nuanced exploration of...