Zobrazit minimální záznam

Pochopení determinant kriminality: Bayesiánský model průměrování
dc.contributor.advisorMišák, Vojtěch
dc.creatorEnocson, Vendela Alexandra
dc.date.accessioned2025-02-25T10:13:41Z
dc.date.available2025-02-25T10:13:41Z
dc.date.issued2025
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/197110
dc.description.abstractTato diplomová práce zkoumá determinanty kriminality v rámci EU v letech 2010 až 2020, se zaměřením na vraždy, majetkovou a násilnou kriminalitu. Použitím Bayesovské modelové averze (BMA) na panelových datech pro 16 proměnných studie řeší nejistotu modelu a zároveň zkoumá ekonomické, demografické a institucionální vlivy na míru kriminality. U vražd bylo zjištěno, že vyšší počet policejních sil odrazuje od kriminality, zatímco vyšší hrubý národní důchod (GNI) na obyvatele snižuje míru vražd, což pravděpodobně odráží vyšší ekonomickou stabilitu. V případě majetkové kriminality byla zjištěna pozitivní korelace s mladší populací, zatímco negativní vztah s nerovností příjmů může naznačovat sníženou dostupnost bohatších cílů. Chudoba navíc zvyšuje míru majetkové kriminality, což odpovídá teoriím naznačujícím, že ekonomický tlak zvyšuje kriminalitu. Násilná kriminalita souvisí s vyšším mediánovým příjmem, což může odrážet nerovnost. Robustní právní systém vykazuje pozitivní korelaci s majetkovou i násilnou kriminalitou, což pravděpodobně zvyšuje míru hlášení kriminality, nikoliv její skutečnou úroveň. Dopad vládních výdajů na kriminalitu zůstává nejasný kvůli jejich agregované povaze, zatímco městská populace a ekonomický růst nevykazují významné efekty, pravděpodobně kvůli nepřímým vlivům. Imigrace je...cs_CZ
dc.languageEnglishcs_CZ
dc.language.isoen_US
dc.publisherUniverzita Karlova, Fakulta sociálních vědcs_CZ
dc.subjectCrime Ratesen_US
dc.subjectCrime Statisticsen_US
dc.subjectDeterminants of Crimeen_US
dc.subjectBayesian Model Averagingen_US
dc.titleUnderstanding the determinants of crime: A Bayesian model averaging approachen_US
dc.typebakalářská prácecs_CZ
dcterms.created2025
dcterms.dateAccepted2025-02-04
dc.description.departmentInstitute of Economic Studiesen_US
dc.description.departmentInstitut ekonomických studiícs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Social Sciencesen_US
dc.description.facultyFakulta sociálních vědcs_CZ
dc.identifier.repId270328
dc.title.translatedPochopení determinant kriminality: Bayesiánský model průměrovánícs_CZ
dc.contributor.refereePertold-Gebicka, Barbara
thesis.degree.nameBc.
thesis.degree.levelbakalářskécs_CZ
thesis.degree.disciplineEconomics and Financeen_US
thesis.degree.disciplineEconomics and Financecs_CZ
thesis.degree.programEconomics and Financeen_US
thesis.degree.programEconomics and Financecs_CZ
uk.thesis.typebakalářská prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csFakulta sociálních věd::Institut ekonomických studiícs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Social Sciences::Institute of Economic Studiesen_US
uk.faculty-name.csFakulta sociálních vědcs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Social Sciencesen_US
uk.faculty-abbr.csFSVcs_CZ
uk.degree-discipline.csEconomics and Financecs_CZ
uk.degree-discipline.enEconomics and Financeen_US
uk.degree-program.csEconomics and Financecs_CZ
uk.degree-program.enEconomics and Financeen_US
thesis.grade.csVýborněcs_CZ
thesis.grade.enExcellenten_US
uk.abstract.csTato diplomová práce zkoumá determinanty kriminality v rámci EU v letech 2010 až 2020, se zaměřením na vraždy, majetkovou a násilnou kriminalitu. Použitím Bayesovské modelové averze (BMA) na panelových datech pro 16 proměnných studie řeší nejistotu modelu a zároveň zkoumá ekonomické, demografické a institucionální vlivy na míru kriminality. U vražd bylo zjištěno, že vyšší počet policejních sil odrazuje od kriminality, zatímco vyšší hrubý národní důchod (GNI) na obyvatele snižuje míru vražd, což pravděpodobně odráží vyšší ekonomickou stabilitu. V případě majetkové kriminality byla zjištěna pozitivní korelace s mladší populací, zatímco negativní vztah s nerovností příjmů může naznačovat sníženou dostupnost bohatších cílů. Chudoba navíc zvyšuje míru majetkové kriminality, což odpovídá teoriím naznačujícím, že ekonomický tlak zvyšuje kriminalitu. Násilná kriminalita souvisí s vyšším mediánovým příjmem, což může odrážet nerovnost. Robustní právní systém vykazuje pozitivní korelaci s majetkovou i násilnou kriminalitou, což pravděpodobně zvyšuje míru hlášení kriminality, nikoliv její skutečnou úroveň. Dopad vládních výdajů na kriminalitu zůstává nejasný kvůli jejich agregované povaze, zatímco městská populace a ekonomický růst nevykazují významné efekty, pravděpodobně kvůli nepřímým vlivům. Imigrace je...cs_CZ
uk.file-availabilityV
uk.grantorUniverzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studiícs_CZ
thesis.grade.codeA
uk.publication-placePrahacs_CZ
uk.thesis.defenceStatusO


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV