dc.contributor.advisor | Mišák, Vojtěch | |
dc.creator | Enocson, Vendela Alexandra | |
dc.date.accessioned | 2025-02-25T10:13:41Z | |
dc.date.available | 2025-02-25T10:13:41Z | |
dc.date.issued | 2025 | |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/197110 | |
dc.description.abstract | Tato diplomová práce zkoumá determinanty kriminality v rámci EU v letech 2010 až 2020, se zaměřením na vraždy, majetkovou a násilnou kriminalitu. Použitím Bayesovské modelové averze (BMA) na panelových datech pro 16 proměnných studie řeší nejistotu modelu a zároveň zkoumá ekonomické, demografické a institucionální vlivy na míru kriminality. U vražd bylo zjištěno, že vyšší počet policejních sil odrazuje od kriminality, zatímco vyšší hrubý národní důchod (GNI) na obyvatele snižuje míru vražd, což pravděpodobně odráží vyšší ekonomickou stabilitu. V případě majetkové kriminality byla zjištěna pozitivní korelace s mladší populací, zatímco negativní vztah s nerovností příjmů může naznačovat sníženou dostupnost bohatších cílů. Chudoba navíc zvyšuje míru majetkové kriminality, což odpovídá teoriím naznačujícím, že ekonomický tlak zvyšuje kriminalitu. Násilná kriminalita souvisí s vyšším mediánovým příjmem, což může odrážet nerovnost. Robustní právní systém vykazuje pozitivní korelaci s majetkovou i násilnou kriminalitou, což pravděpodobně zvyšuje míru hlášení kriminality, nikoliv její skutečnou úroveň. Dopad vládních výdajů na kriminalitu zůstává nejasný kvůli jejich agregované povaze, zatímco městská populace a ekonomický růst nevykazují významné efekty, pravděpodobně kvůli nepřímým vlivům. Imigrace je... | cs_CZ |
dc.language | English | cs_CZ |
dc.language.iso | en_US | |
dc.publisher | Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd | cs_CZ |
dc.subject | Crime Rates | en_US |
dc.subject | Crime Statistics | en_US |
dc.subject | Determinants of Crime | en_US |
dc.subject | Bayesian Model Averaging | en_US |
dc.title | Understanding the determinants of crime: A Bayesian model averaging approach | en_US |
dc.type | bakalářská práce | cs_CZ |
dcterms.created | 2025 | |
dcterms.dateAccepted | 2025-02-04 | |
dc.description.department | Institute of Economic Studies | en_US |
dc.description.department | Institut ekonomických studií | cs_CZ |
dc.description.faculty | Faculty of Social Sciences | en_US |
dc.description.faculty | Fakulta sociálních věd | cs_CZ |
dc.identifier.repId | 270328 | |
dc.title.translated | Pochopení determinant kriminality: Bayesiánský model průměrování | cs_CZ |
dc.contributor.referee | Pertold-Gebicka, Barbara | |
thesis.degree.name | Bc. | |
thesis.degree.level | bakalářské | cs_CZ |
thesis.degree.discipline | Economics and Finance | en_US |
thesis.degree.discipline | Economics and Finance | cs_CZ |
thesis.degree.program | Economics and Finance | en_US |
thesis.degree.program | Economics and Finance | cs_CZ |
uk.thesis.type | bakalářská práce | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-cs | Fakulta sociálních věd::Institut ekonomických studií | cs_CZ |
uk.taxonomy.organization-en | Faculty of Social Sciences::Institute of Economic Studies | en_US |
uk.faculty-name.cs | Fakulta sociálních věd | cs_CZ |
uk.faculty-name.en | Faculty of Social Sciences | en_US |
uk.faculty-abbr.cs | FSV | cs_CZ |
uk.degree-discipline.cs | Economics and Finance | cs_CZ |
uk.degree-discipline.en | Economics and Finance | en_US |
uk.degree-program.cs | Economics and Finance | cs_CZ |
uk.degree-program.en | Economics and Finance | en_US |
thesis.grade.cs | Výborně | cs_CZ |
thesis.grade.en | Excellent | en_US |
uk.abstract.cs | Tato diplomová práce zkoumá determinanty kriminality v rámci EU v letech 2010 až 2020, se zaměřením na vraždy, majetkovou a násilnou kriminalitu. Použitím Bayesovské modelové averze (BMA) na panelových datech pro 16 proměnných studie řeší nejistotu modelu a zároveň zkoumá ekonomické, demografické a institucionální vlivy na míru kriminality. U vražd bylo zjištěno, že vyšší počet policejních sil odrazuje od kriminality, zatímco vyšší hrubý národní důchod (GNI) na obyvatele snižuje míru vražd, což pravděpodobně odráží vyšší ekonomickou stabilitu. V případě majetkové kriminality byla zjištěna pozitivní korelace s mladší populací, zatímco negativní vztah s nerovností příjmů může naznačovat sníženou dostupnost bohatších cílů. Chudoba navíc zvyšuje míru majetkové kriminality, což odpovídá teoriím naznačujícím, že ekonomický tlak zvyšuje kriminalitu. Násilná kriminalita souvisí s vyšším mediánovým příjmem, což může odrážet nerovnost. Robustní právní systém vykazuje pozitivní korelaci s majetkovou i násilnou kriminalitou, což pravděpodobně zvyšuje míru hlášení kriminality, nikoliv její skutečnou úroveň. Dopad vládních výdajů na kriminalitu zůstává nejasný kvůli jejich agregované povaze, zatímco městská populace a ekonomický růst nevykazují významné efekty, pravděpodobně kvůli nepřímým vlivům. Imigrace je... | cs_CZ |
uk.file-availability | V | |
uk.grantor | Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií | cs_CZ |
thesis.grade.code | A | |
uk.publication-place | Praha | cs_CZ |
uk.thesis.defenceStatus | O | |