Understanding the determinants of crime: A Bayesian model averaging approach
Pochopení determinant kriminality: Bayesiánský model průměrování
bachelor thesis (DEFENDED)

View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/197110Identifiers
Study Information System: 270328
Collections
- Kvalifikační práce [18349]
Author
Advisor
Referee
Pertold-Gebicka, Barbara
Faculty / Institute
Faculty of Social Sciences
Discipline
Economics and Finance
Department
Institute of Economic Studies
Date of defense
4. 2. 2025
Publisher
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědLanguage
English
Grade
Excellent
Keywords (English)
Crime Rates, Crime Statistics, Determinants of Crime, Bayesian Model AveragingTato diplomová práce zkoumá determinanty kriminality v rámci EU v letech 2010 až 2020, se zaměřením na vraždy, majetkovou a násilnou kriminalitu. Použitím Bayesovské modelové averze (BMA) na panelových datech pro 16 proměnných studie řeší nejistotu modelu a zároveň zkoumá ekonomické, demografické a institucionální vlivy na míru kriminality. U vražd bylo zjištěno, že vyšší počet policejních sil odrazuje od kriminality, zatímco vyšší hrubý národní důchod (GNI) na obyvatele snižuje míru vražd, což pravděpodobně odráží vyšší ekonomickou stabilitu. V případě majetkové kriminality byla zjištěna pozitivní korelace s mladší populací, zatímco negativní vztah s nerovností příjmů může naznačovat sníženou dostupnost bohatších cílů. Chudoba navíc zvyšuje míru majetkové kriminality, což odpovídá teoriím naznačujícím, že ekonomický tlak zvyšuje kriminalitu. Násilná kriminalita souvisí s vyšším mediánovým příjmem, což může odrážet nerovnost. Robustní právní systém vykazuje pozitivní korelaci s majetkovou i násilnou kriminalitou, což pravděpodobně zvyšuje míru hlášení kriminality, nikoliv její skutečnou úroveň. Dopad vládních výdajů na kriminalitu zůstává nejasný kvůli jejich agregované povaze, zatímco městská populace a ekonomický růst nevykazují významné efekty, pravděpodobně kvůli nepřímým vlivům. Imigrace je...