Chalupecký, Restany a Želibská - vztah kritika a umělce v období 60.-80. let 20. století.

Abstract

Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi umělcem a uměleckým kritikem a teoretikem v období 60.-70. let 20. století s přímým porovnáním domácí a zahraniční scény. Představuje dvě významné osobnosti na poli umělecké kritiky, Jindřicha Chalupeckého a Pierra Restanyho, kteří oba sehráli hlavní roli ve formování uměleckého dění ve zkoumaném období. Práce si klade za cíl položit otázku, zda mohl být kritik a teoretik umění v období 60.-70. let 20. století pro uměleckou scénu vlivnější než samotný umělec, a to na základě komparace vztahu obou kritiků k průkopnické slovenské umělkyni Janě Želibské, s níž oba spolupracovali. Hlavní metodou práce je analýza přístupu obou osobností ke kurátorské praxi jakožto vyjádření současných uměleckých tendencí a udávání trendů jak na tehdejší francouzské, tak na československé scéně. V závěru se pokusím o zhodnocení významu teoretického a kurátorského působení Jindřicha Chalupeckého a Pierra Restanyho skrze dílo Jany Želibské, kterou s oběma scénami pojí konkrétní realizace a výstavy. Toto zhodnocení by mohlo přinést nové podněty k obecnému zamyšlení nad rolí kritika a jeho mocí formovat uměleckou scénu. Klíčová slova vztah kritika a umělce, umělecké dění, československá scéna, francouzská scéna, Jindřich Chalupecký, Pierre Restany, Jana Želibská, kurátorská praxe

This bachelor's thesis focuses on the relationship between an artist and an art critic and theorist in the 1960s-1970s with a direct comparison of the domestic and foreign art scene. It introduces two main figures in the field of art criticism, Jindřich Chalupecký and Pierre Restany, who both played key roles in the shaping of the art world during the mentioned period. The thesis aims to question whether an art critic could have been more influential in an art scene than an artist himself, based on the assessment of the relationship of both critics to the pioneering Slovak artist Jana Želibská. The main method of this thesis is an analysis of both critics' approaches to the curatorial practice as a way of expressing the current artistic tendencies and trends in both the French and Czechoslovak art scenes. In conclusion, I would like to evaluate the significance of Chalupecký's and Restany's theoretical and curatorial practice through Jana Želibská's artwork and exhibitions. This evaluation could open up new suggestions on general thinking about the role of an art critic and his power to shape an art scene. Key words the relationship between an artist and art critic, art tendencies, Czechoslovak scene, French scene, Jindřich Chalupecký, Pierre Restany, Jana Želibská, curatorial practice