| dc.contributor.author | Tuckerová, Veronika | |
| dc.date.accessioned | 2023-11-08T11:00:41Z | |
| dc.date.available | 2023-11-08T11:00:41Z | |
| dc.date.issued | 2023 | |
| dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.11956/186942 | |
| dc.language.iso | de | cs |
| dc.publisher | Univerzita Karlova, Filozofická fakulta | cs |
| dc.subject | Franz Kafka | cs |
| dc.subject | Emanuel Frynta | cs |
| dc.subject | Reception | cs |
| dc.subject | Prague | cs |
| dc.subject | Czechoslovakia | cs |
| dc.title | Prag als Zeitkapsel oder als moderne Stadt? Emanuel Frynta und Marthe Robert wandeln auf Kafkas Spuren | cs |
| dc.type | Vědecký článek | cs |
| dcterms.accessRights | openAccess | |
| dcterms.license | http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.0/ | |
| dc.title.translated | Praha jako časová kapsle, nebo moderní město? Emanuel Frynta a Marthe Robert se vydávají po Kafkových stopách | cs |
| uk.abstract.cs | Článek zkoumá konstruovanou "starou Prahu" (Alt-Prag), do níž odborná i populární literatura umístila Franze Kafku. Tento reduktivní konstrukt vznikl v době rychlé modernizace a industrializace města na přelomu 19. a 20. století. Kafkův současník Paul Eisner vytvořil koncept "trojího ghetta", který se překrýval s konceptem "staré Prahy". Emanuel Frynta v koláži textů a fotografií z konce 40. a 50. let 20. století situoval Kafku do "staré Prahy" a vytvořil katalog Kafkových pražských míst. Koncept "staré Prahy" však kontrastoval s rychle rostoucím a modernizujícím se městem. Kafka, který byl ve svém psaní modernistou, se plně zapojil do nového života města, jeho kaváren a kin. Spojení Kafky se "starou Prahou" se v 60. letech 20. století zakořenilo a bylo československým komunistickým státem sankcionováno v cizojazyčných knihách určených na export. Od druhé poloviny padesátých let přijížděli do Prahy západní turisté, kteří Kafku hledali a na autorovo město pohlíželi prostřednictvím konstruovaného obrazu Prahy minulé. | cs |
| uk.abstract.en | The article examines the constructed “old Prague” (Alt‑Prag), in which scholarly and popular literature placed Franz Kafka. This reductive construct emerged during the rapid modernization and industrialization of the city at the turn of the 20th century. Kafka’s contemporary Paul Eisner developed a “triple ghetto” concept that overlapped with that of “old Prague.” Emanuel Frynta’s collage of texts and photos from the late 1940s and the 1950s situated Kafka in the “old Prague” and established a catalogue of Kafka’s Prague places. The “old Prague” concept however contrasted with the quickly growing and modernizing city. A modernist in his writing, Kafka fully took part in the new life of the city, its cafes, and cinemas. The link between Kafka and “old Prague” became entrenched by the 1960s and sanctioned by the Czechoslovak Communist state in foreign‑language books for export. Starting in the second half of the 1950s, Western tourists came to Prague to search for Kafka, and viewed the author’s city through the constructed image of a by‑gone Prague. | cs |
| dc.publisher.publicationPlace | Praha | cs |
| uk.internal-type | uk_publication | |
| dc.description.startPage | 89 | cs |
| dc.description.endPage | 100 | cs |
| dcterms.isPartOf.name | Brücken | de |
| dcterms.isPartOf.journalYear | 2023 | |
| dcterms.isPartOf.journalVolume | 2023 | |
| dcterms.isPartOf.journalIssue | 1 | |
| dcterms.isPartOf.issn | 2695-043X | |
| dc.relation.isPartOfUrl | https://bruecken.ff.cuni.cz/ | |
