X. všesokolský slet roku 1938 a jeho ohlas ve společnosti
The Tenth All-Sokol Gathering of 1938 and its public acceptance in the society
diploma thesis (DEFENDED)

View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/15302Identifiers
Study Information System: 59065
Collections
- Kvalifikační práce [19358]
Author
Advisor
Referee
Parkan, František
Faculty / Institute
Faculty of Education
Discipline
Training Teachers of General Subjects at Lower and Higher Secondary Schools History - Social Scienses
Department
Information is unavailable
Date of defense
13. 5. 2008
Publisher
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaLanguage
Czech
Grade
Excellent
Co vlastně znamenal X. všesokolský slet pro česku, československou společnost v době svého konání? Bezesporu to byla velká manifestace připravenosti a odhodlanosti ČOS i českého/československého národa bránit Československo před hrozbou expanzivní politiky nacistického Německa. Sokol se od svého vzniku a po dobu trvání první republiky prezentoval jako česká vlastenecká až vyhraněně nacionálni organizace. Z tohoto úhlu pohledu ho také musíme chápat. Tělovýchovná a sportovní činnost Sokola a chápání jeho místa ve společnosti je jistě velice důležité, ovšem v národnostně vypjaté atmosféře konce 30. let 20. století to byla jeho vlastenecká a státotvorná činnost, která společnost významně formovala. Vždyť se jednalo o prakticky největší společenskou organizaci v Československu s téměř milionem členů a obrovským hospodářským i mediálním zázemím. V jednom z dopisů, jenž si ke konci 30. let 20. let mezi sebou vyměnili starosta ČOS MUDr. Stanislav Bukovský a agrárník Rudolf Beran, sděluje Beran Bukovskému že: "...ve světě dnes je chápáno co Čechoslovák, to Sokol."231 A tak to do jisté míry skutečně bylo. Společenské ztotožnění s národem se do jisté míry rovnalo ztotožnění se Sokolem a naopak. Společenský entusiasmus obraně republiky, vyjádřený poselstvím sletu "Budovat a chránit", byl do značné míry výsledkem právě...
Co vlastně znamenal X. všesokolský slet pro česku, československou společnost v době svého konání? Bezesporu to byla velká manifestace připravenosti a odhodlanosti ČOS i českého/československého národa bránit Československo před hrozbou expanzivní politiky nacistického Německa. Sokol se od svého vzniku a po dobu trvání první republiky prezentoval jako česká vlastenecká až vyhraněně nacionálni organizace. Z tohoto úhlu pohledu ho také musíme chápat. Tělovýchovná a sportovní činnost Sokola a chápání jeho místa ve společnosti je jistě velice důležité, ovšem v národnostně vypjaté atmosféře konce 30. let 20. století to byla jeho vlastenecká a státotvorná činnost, která společnost významně formovala. Vždyť se jednalo o prakticky největší společenskou organizaci v Československu s téměř milionem členů a obrovským hospodářským i mediálním zázemím. V jednom z dopisů, jenž si ke konci 30. let 20. let mezi sebou vyměnili starosta ČOS MUDr. Stanislav Bukovský a agrárník Rudolf Beran, sděluje Beran Bukovskému že: "...ve světě dnes je chápáno co Čechoslovák, to Sokol."231 A tak to do jisté míry skutečně bylo. Společenské ztotožnění s národem se do jisté míry rovnalo ztotožnění se Sokolem a naopak. Společenský entusiasmus obraně republiky, vyjádřený poselstvím sletu "Budovat a chránit", byl do značné míry výsledkem právě...