X. všesokolský slet roku 1938 a jeho ohlas ve společnosti
The Tenth All-Sokol Gathering of 1938 and its public acceptance in the society
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/15302Identifikátory
SIS: 59065
Kolekce
- Kvalifikační práce [19353]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Parkan, František
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy dějepis - základy společenských věd
Katedra / ústav / klinika
Katedra dějin a didaktiky dějepisu
Datum obhajoby
13. 5. 2008
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Co vlastně znamenal X. všesokolský slet pro česku, československou společnost v době svého konání? Bezesporu to byla velká manifestace připravenosti a odhodlanosti ČOS i českého/československého národa bránit Československo před hrozbou expanzivní politiky nacistického Německa. Sokol se od svého vzniku a po dobu trvání první republiky prezentoval jako česká vlastenecká až vyhraněně nacionálni organizace. Z tohoto úhlu pohledu ho také musíme chápat. Tělovýchovná a sportovní činnost Sokola a chápání jeho místa ve společnosti je jistě velice důležité, ovšem v národnostně vypjaté atmosféře konce 30. let 20. století to byla jeho vlastenecká a státotvorná činnost, která společnost významně formovala. Vždyť se jednalo o prakticky největší společenskou organizaci v Československu s téměř milionem členů a obrovským hospodářským i mediálním zázemím. V jednom z dopisů, jenž si ke konci 30. let 20. let mezi sebou vyměnili starosta ČOS MUDr. Stanislav Bukovský a agrárník Rudolf Beran, sděluje Beran Bukovskému že: "...ve světě dnes je chápáno co Čechoslovák, to Sokol."231 A tak to do jisté míry skutečně bylo. Společenské ztotožnění s národem se do jisté míry rovnalo ztotožnění se Sokolem a naopak. Společenský entusiasmus obraně republiky, vyjádřený poselstvím sletu "Budovat a chránit", byl do značné míry výsledkem právě...
Co vlastně znamenal X. všesokolský slet pro česku, československou společnost v době svého konání? Bezesporu to byla velká manifestace připravenosti a odhodlanosti ČOS i českého/československého národa bránit Československo před hrozbou expanzivní politiky nacistického Německa. Sokol se od svého vzniku a po dobu trvání první republiky prezentoval jako česká vlastenecká až vyhraněně nacionálni organizace. Z tohoto úhlu pohledu ho také musíme chápat. Tělovýchovná a sportovní činnost Sokola a chápání jeho místa ve společnosti je jistě velice důležité, ovšem v národnostně vypjaté atmosféře konce 30. let 20. století to byla jeho vlastenecká a státotvorná činnost, která společnost významně formovala. Vždyť se jednalo o prakticky největší společenskou organizaci v Československu s téměř milionem členů a obrovským hospodářským i mediálním zázemím. V jednom z dopisů, jenž si ke konci 30. let 20. let mezi sebou vyměnili starosta ČOS MUDr. Stanislav Bukovský a agrárník Rudolf Beran, sděluje Beran Bukovskému že: "...ve světě dnes je chápáno co Čechoslovák, to Sokol."231 A tak to do jisté míry skutečně bylo. Společenské ztotožnění s národem se do jisté míry rovnalo ztotožnění se Sokolem a naopak. Společenský entusiasmus obraně republiky, vyjádřený poselstvím sletu "Budovat a chránit", byl do značné míry výsledkem právě...