Courts of Honour in the Post -War Soviet Union

Abstract

Článek se zabývá tzv. soudy cti, které byly v Sovětském svazu ustaveny pro druhé světové válce a měly sloužit k disciplinaci vědy a byrokracie. Cílem bylo rozšířit stranickou disciplínu a pojetí „stranickosti“ především mezi vědeckou komunitou. Zavádění soudů cti tak odráželo celkovou snahu poválečné stalinské politiky zavést a obnovit stranická pravidla jako nezbytný základ pro jednání a chování akademiků a byrokratů. Zvláště ve vědě kampaň související se soudy cti odstartovala masivní pokus sovětského režimu podřídit si sovětskou vědu. Tento proces kulminoval v celé řadě vědeckých kongresů a stranickými orgány vedených debat, během nichž sovětská věda ztratila poslední zbytky své nezávislosti.

This study discusses courts of honour, established in the USSR after WW2, as a bureaucratic mechanism to discipline scientific and high administrative bodies. Courts of honour were designed to extend party discipline and the notion of „partiinost‘” in to the scientific community. Therefore a general pattern of the post‑war Stalinist coercive policy was mirrored in order to establish party rules as necessary grounds for academicians and bureaucrats. In science particularly, the campaign of courts of honour triggered a massive attempt of the Soviet regime to interfere and to subjugate Soviet science. This process culminated in a series of scientific congresses and party‑ led disputes after which Soviet science lost last remnants of its independence.