Funkce slovesných paradigmat "hablara" a "hablase" v současné španělštině

Abstract

This theses is dedicated to the use of the verbal paradigms hablara and hablase in contemporary Spanish. We demonstrate that due to historical reasons the usage of paradigm hablara is much wider than that of hablase, which can be used only in the subjunctive meaning. According to the valid linguistic norm, the paradigm hablara (and not hablase) can be used instead of the Past Perfect (although it is not recommended). The same is evidenced with the conditional tense of the modal verbs querer, deber and poder as well as with the main clause of the unreal conditional clauses in the present tense. This means that these two verb paradigms can be arbitralily substituted only when used in the subjunctive function. On the basis of our own frecuency analysis of twenty most used Spanish verbs in the language corpus CREA, we prove that the frecuency of the hablase on average 18% in Spain and 10% in Latin America. Our analysis of this corpus material does not confirm the statement of some linguists that the frecuency of -se form is generally slightly higher in negative sentences. However, our analysis of a parallel corpus InterCorp seems to indicate that it is higher (by 7%) after the conditional conjunction ‚si'.

Tato práce je věnována problematice slovesných paradigmat hablara a hablase v současné španělštině. Ukázali jsme, že použití paradigmatu hablara je z historických důvodů mnohem širší než užití paradigmatu hablase, které je možné použít jen ve funkci subjunktivu. Tvar hablara (a nikoliv hablase) lze v souladu s platnou jazykovou normou použít i ve významu předminulého času indikativu (přestože se toto použití obecně nedoporučuje), dále pak namísto kondicionálu u modálních sloves querer, deber a poder a zároveň i v apodozi podmínkových souvětí nereálných v přítomnosti. Tato dvě paradigmata se tedy dají mezi sebou libovolně zaměňovat jen v případě, že plní subjunktivní funkci. Na základě vlastní frekvenční analýzy dvaceti nejpoužívanějších španělských sloves v jazykovém korpusu CREA bylo prokázáno, že četnost výskytu tvaru hablase je ve Španělsku průměrně 18% a v Latinské Americe průměrně pouze 10%. Tvrzení některých jazykovědců, že frekvence formy na -se je obecně mírně vyšší v záporných větách naše analýza daného korpusového materiálu nepotvrdila, nicméně analýza paralelního korpusu InterCorp naznačila, že frekvence paradigmatu hablase roste (o 7%) v podmínkových souvětích nereálných po spojce ‚si'.