Hippokratovský spis O svaté nemoci. Překlad, komentář a úvodní studie
The Hippocratic treatise On the Sacred Disease. Translation, commentary and introductory study
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/46193Identifikátory
SIS: 91398
Kolekce
- Kvalifikační práce [23728]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Souček, Jan
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Latina - Řečtina
Katedra / ústav / klinika
Ústav řeckých a latinských studií
Datum obhajoby
10. 9. 2012
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Starověké Řecko - hippokratovská medicína - epilepsie - svatá nemoc - řecké osvícenstvíKlíčová slova (anglicky)
Ancient Greece - hippocratic medicine - epilepsy - sacred disease - Greek enlightenmentPojednání O svaté nemoci je jedním z nejstarších spisů hippokratovského korpusu a současně jednou z nejlepších ukázek řeckého racionalismu. Dílo pochází pravděpodobně z posledních desetiletí 5. století a zabývá se otázkou epilepsie, nemoci, kterou mágové a potulní očistní kněží, jež autor označuje za pouhé šarlatány, nazvali "svatou". Podle něj není epilepsie nikterak svatější či božstější než jiné choroby; její původ umisťuje do mozku a tvrdí, že je dědičným onemocněním. V úvodní studii je nastíněn charakter a struktura spisu, jsou zde uvedeny důvody pro to, že dílo bylo předneseno jako řeč, a následně jsou probrány otázky datace, autorství, recepce a textové tradice. Následuje první překlad Svaté nemoci do češtiny. Rozsáhlý komentář je vedle výkladu textu věnován řadě problémů, jako je autorovo pojetí božství, prameny, z nichž vychází, a řešení několika dalších teoretických otázkek diskutovaných badateli.
The treatise On the sacred disease is one of the oldest works included in the Hippocratic corpus and one of the finest examples of the Greek rationalism. Considered to be written in the last decades of the 5th century BC it is concerned with the issue of epilepsy, the disease called "sacred" by magicians and wandering cathartic priests that the author denotes as mere charlatans. According to him, epilepsy is no way more sacred nor more divine than other sicknesses, he places its origin into the brain and claims that it is a hereditary illness. In the introductory study, the character and the structure of the treatise are outlined, it is argued that it was delivered as a speech, the issues of the datation, autorship, reception and textual tradition are discussed. The study is followed by the first translation of the Sacred disease into Czech. In the extensive commentary, apart of the explanation of the text, many problems such as the author's conception of the divine, his sources and some other theoretical issues discussed by scholars are presented and their solution is proposed.