Heritage and innovation - Polynesian literature in English
Dědictví a inovace - Polynéská literatura v angličtině
diploma thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/46133Identifiers
Study Information System: 96888
Collections
- Kvalifikační práce [23729]
Author
Advisor
Referee
Kolinská, Klára
Faculty / Institute
Faculty of Arts
Discipline
English and American Studies - French Studies
Department
Department of Anglophone Literatures and Cultures
Date of defense
10. 9. 2012
Publisher
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaLanguage
English
Grade
Excellent
Keywords (Czech)
Dědictví a inovace - Polynéská literatura v angličtiněKeywords (English)
Heritage and Innovation - Polynesian Literature in EnglishPolynéská literatura v angličtině bývá definována jako post-koloniální literatura, která je napsána spisovateli polynéského původu žijícími v bývalých britských koloniích v geografické a kulturní oblasti Polynésie. Tato nová literatura se zrodila v 60. letech 20. století a stala se součástí pan-polynéského hnutí. Vznikla jako projev vzdoru původních obyvatel proti koloniálnímu útlaku, ať už politickému či kulturnímu, a současně jako výraz jejich úsilí o dosažení svéprávnosti a nezávislosti. Polynéští spisovatelé usilují ve svých dílech o formování nového polynéského slovesného umění a kultury a o nalezení své vlastní identity: obnovují původní ústní slovesnost tak, že ji kladou do vztahu k současnému životu v post-koloniální Polynésii a vnášejí ji do své vlastní literární tvorby psané anglicky. K nejvýraznějším autorům naplňujícím toto nové literární zaměření patří prozaikové Witi Ihimaera v románu Tangi (1973) a Albert Wendt v románu Sons for the Return Home (1973) a básník Alistair Te Ariki Campbell v básnické sbírce The Dark Lord of Savaiki (1980). V tomto úsilí však nejsou osamoceni jak dokládá řada dalších jmen jako například Patricia Grace, Epeli Hau'ofa, Keri Hulme aj. Všichni tito prozaici a básníci ve svých literárních dílech vytvářejí syntézu původního polynéského a koloniálního dědictví.
Polynesian literature in English is being defined as a post-colonial literature written by indigenous writers living in the former colonies of Great Britain in the geo- cultural area of Polynesia. This new literature emerged in the 1960's and became part of the pan-Polynesian movement. It sprang as the articulation of the autochthons' resistance against the manifestations of colonial hegemony, political or cultural, and at the same time, as the expression of their struggle for self-assertion and independence. In their works, the Polynesian writers strive to form a new Polynesian literature and culture and to find a proper cultural identity: they innovate the indigenous oral tradition by putting it in relationship with contemporary life in post-colonial Polynesia and by introducing it into their writing in English. The most representative authors who fulfil this new literary direction are the prose writers Witi Ihimaera and Albert Wendt in their respective novels Tangi (1973) and Sons for the Return Home (1973) together with the poet Alistair Te Ariki Campbell in his poetry collection The Dark Lord of Savaiki (1980). However, they are not alone in their strife, which is evidenced by the series of other names such as Patricia Grace, Epeli Hau'ofa, Keri Hulme and others. All the given prose writers...