Obnova kláštera Žďár v 17. století

Abstract

Práce se zabývá obnovou ždárského kláštera po roce 1638, kdy byly klášterní statky po prvním zrušení kláštera roku 1614 koupeny zpet do rukou cisterciáckého rádu. Snaží se sledovat dvojí linii obnovy kláštera. Na jedné strane je to obtížné splácení dluhu vzniklých koupí ždárských statku a postupné zlepšování hospodárské situace kláštera, na druhé strane pak forma správy konventu a cesta k volbe vlastního opata Benedikta Zaunmüllera. Práce má také poukázat na skutecnost, že se obnova ždárského kláštera velmi dotkla nejen celého ceského cisterciáckého vikariátu, ale k jeho obnove prispela i pomoc ostatních rádu, nereholních církevních institucí a šlechty.

This thesis analyzes the renewal of the monastery in Ždár nad Sázavou after 1638, when the property of the monastery was bought back by the Cistercian order after the monastery had been abolished for the first time in 1614. It endeavours to follow two aspects of the renewal process of the monastery. On one side it looks at the tough process of settling the debts that arose during the purchase of the property by the Order and the gradual improvement of the financial situation of the monastery, while on the other side, it observes the management of the convention and the course of events leading to the election of its first abbot, Benedikt Zaunmüller. The thesis also aims to reveal the fact that the renewal of the Ždár monastery had a considerable effect not only on the Cistercian vicarate of Lands of Crown of Bohemia as a whole, but also that other orders, religious institutions and aristocracy made important contributions to the renewal of this abbey.