Tendence regionálního vývoje a regionální politika ve Finsku od začátku 90. let

Abstract

Práce se věnuje vývoji regionální diferenciace Finska v kontextu společenských a ekonomických změn 90. let 20. století. V první kapitole je charakterizován hospodářský vývoj Finska se zvláštním zřetelem na dopady rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT) pro celou finskou společnost; diskutovány jsou faktory, které způsobily specializaci Finska na výrobu telekomunikací a které stojí za vyspělostí místní informační společnosti - vzhledem k závažnosti zjištěných změn je celý vývoj 90. let označen jako společenská transformace. Druhá kapitola postihuje vývoj a současnou podobu finské regionální politiky, která je prioritně zaměřena na posílení mezinárodní konkurenceschopnosti nejvýznamnějších center v zemi a na udržení získaného náskoku na poli ICT před globální konkurencí. Ve třetí kapitole je primárně na úrovni 72 finských subregionů a sekundárně na úrovni 20 administrativních regionů na základě dat z Finského statistického úřadu analyzován dopad zmiňovaných hospodářských a společenských změn na vývoj regionální diferenciace, přičemž je především sledována celková transformační úspěšnost regionů, jejich ekonomický a populační vývoj a změny v zaměstnanosti v hlavních ekonomických sektorech. Hlavní závěry ze sledování regionálního vývoje představují zjištění o celkovém růstu regionálních rozdílů v...

This study examines the regional development in Finland during the economic and social changes in the 1990s. Economic development and the boom of information and communication technologies (ICT) is described in the Chapter 1; the discussion about the factors behind the success of the Finnish telecommunication sector follows. The whole development in the 1990s is then called a "social transformation" because of the enormous impact of the economic and social changes. Chapter 2 deals with the Finnish regional policy, which is mainly concentrated on the biggest agglomerations and tries to improve their global competitiveness and performance in the ICT field. Chapter 3 analyzes the impact of the mentioned economic and social changes primarily on the 72 Finnish sub-regions and secondarily on the 20 administrative regions, using the data from the Statistics Finland to evaluate the success of the regions in the transformation period in terms of population and economic development. Empirical evidence is found for three main conclusions: (1) there was a significant growth of regional disparities during the transformation period, (2) the southern part of Finland continues to gain prominence, mainly thanks to the ongoing concentration of population and economic activity in the Greater Helsinki region and (3) the...