Humor v převratné době aneb Reflexe února 1948 v románech Jaroslava Žáka

Abstract

Předložená práce se zabývá dvěma romány Jaroslava Žáka, Konec starých časů a Na úsvitě nové doby, které satiricky reflektují události únorového převratu roku 1948 a následující fázi upevňování komunistické moci. Cílem je jednak popsat specifické okolnosti vzniku díla s ohledem na výrazné společenské změny a nepříznivou osobní zkušenost autora s komunistickým režimem a dále identifikovat hlavní principy humorného ztvárnění tehdejší doby. Analýza přitom staví na dělení slovního, situačního a myšlenkového humoru. Na sebe navazující texty využívají humor ke kritice politických i společenských poměrů, práce se proto zaměřuje nejen na prostředky humoru, ale také interpretaci vztahu textu k zobrazené skutečnosti.

The presented thesis deals with two novels by Jaroslav Žák, Konec starých časů and Na úsvitě nové doby, which satirically reflect the events of the February 1948 coup and the subsequent phase of power consolidation. The aim is to describe the specific circumstances surrounding the creation of the works with regard to the profound social changes and the author's adverse personal experience with the communist regime, and to identify the main principles of the humorous portrayal of the period. The analysis is based on a division into verbal, situational and thought-based humor. The interconnected texts use humor to critique political and social conditions, the thesis therefore focuses not only on the means of humor but also on the interpretation of the relationship between the text and the depicted reality.