Lo sguardo di Primo Levi sul mondo non-umano

Abstract

(CZ) Tato magisterská práce se soustředí na zobrazení ne-lidského světa v literárním díle Prima Leviho, se zvláštním zaměřením na díla Storie naturali (1966), Vizio di forma (1971), L'ultimo Natale di guerra (1977-1987), Lilít e altri racconti (1981) a Il sistema periodico (1975). Prostřednictvím zkoumání konceptu autorova tzv. centaurovského rozštěpu, tj. metafory jeho dvojí identity spisovatele a chemika, práce zkoumá pohled Prima Leviho na svět zvířat a rostlin ve světě, ve kterém se vědecké poznání může proměnit v nástroj moci, manipulace a nadvlády. Analýza se zaměřuje na mnohočetné podoby přítomnosti ne-lidského světa ve vybraných povídkách a v básních. Cílem práce je ukázat, jak se zvířata, rostliny, mikroorganismy, hybridní i imaginární bytosti stávají vypravěčskými prostředky pro úvahu nad zásadními tématy, jako je evoluce, identita, etika pokroku a dehumanizace. Zvláštní pozornost je věnována roli práce a figuře homo faber, která se v Leviho povídkách objevuje jako symbol vynalézavosti a dovednosti, a rovněž používání technickovědeckého jazyka. Klíčová slova Primo Levi, Ekokritika, Zvířata v literatuře, Literatura a ekologie, Literatura a věda, Ne-lidský svět

(EN) This master's thesis analyses the representation of the non-human world in Primo Levi's literary work, with reference to the collections Storie naturali (1966), Vizio di forma (1971), L'ultimo Natale di guerra (1977-1987), Lilít e altri racconti (1981) and Il sistema periodico (1975). Through the exploration of the author's so-called 'centauresque split', a metaphor for his dual identity as a writer and chemist, the thesis investigates Primo Levi's view of the animal and plant world in a society in which scientific knowledge can be transformed into an instrument of power, manipulation and domination. The analysis focuses on the multiple forms of the presence of the non-human in the selected stories and poems. The aim of the thesis is to demonstrate how animals, plants, microorganisms, hybrid and imaginary creatures become narrative devices for reflecting on fundamental themes such as evolution, identity, ethics of progress and dehumanisation. Particular attention is paid to the role of work and to the figure of homo faber, recurring in Levi's stories as a symbol of ingenuity and skill, as well as to the use of technical-scientific language. Key words Primo Levi, Ecocriticism, Animals in literature, Literature and ecology, Literature and science, Non-human world