Climate (in)visibilites: Earth data between art and science

Abstract

(česky) Klimatické (ne)viditelnosti zkoumají digitální dvojče Země jako technologickou in- frastrukturu i kulturní artefakt, který přetváří současné přístupy ke klimatické krizi. Práce čerpá z teorií médií, estetiky a planetárního myšlení a zkoumá, jak digitální repliky Země, vyvíjené například v rámci iniciativy Destination Earth Evropské komise, zpros- tředkovávají percepci, poznání a emocionální vztah k planetárním procesům. Digitální dvojče Země je chápáno jako reprezentanční systém, který redefinuje způsoby, jakými planetu vnímáme, představujeme si ji a reagujeme na její proměny. Prostřednictvím teoretických rámců komparativní planetologie (Likavčan) a planetary mattering (Waag Futurelab) tato práce kriticky nahlíží na to, jak technologické systémy upřednostňují fakta a kontrolu, zatímco přehlížejí péči, spravedlnost a naději. Práce je strukturována do tří částí - Dvojčení, Estetika, Afekty - které sledují, jak digitální dvo- jče externalizuje Zemi do strojově předpovídaného objektu, jak ji činí viditelnou skrze hyperestetické vizualizace dat a jak vyvolává emocionální stavy od techno-optimismu po melancholii. Skrze příklady z platforem dálkového průzkumu Země, vizuální kultury a uměleckého výzkumu je digitální dvojče zasazeno do širších režimů viditelnosti a vlád- nutí, přičemž se ptá, jaké...

(in English) Climate (in)visibilities investigates the digital twin of Earth as both a technological infrastructure and a cultural artifact that reshapes contemporary approaches to climate crisis. Drawing from media theory, aesthetics and planetary thinking, it explores how digital replicas of Earth, developed under initiatives like the European Commission's Des-tination Earth, mediate perception, knowledge and emotional engagement with planetary processes. The digital twin of Earth is a representational system that reframes how we sense, imagine and respond to environmental change. Through the theoretical frameworks of Comparative Planetology (Likavčan) and Plan-etary Mattering (Waag Futurelab), this work critiques how such technological systems prioritize matters of fact and control, while neglecting care, justice and hope. The thesis follows a tripartite structure - Twinning, Aesthetics, Affects - to trace how the digital twin externalizes Earth into a machinic object of prediction, renders it visible through hyperaesthetic data visualizations, and induces emotional states from techno-optimism to melancholy. Engaging with examples from Earth Observation platforms, visual culture, and artistic research, it situates the digital twin within broaded regimes of visibility and governance,...