Významní světci Bulharské pravoslavné církve (Bulharská pravoslavná církev ve svých svatých)

Abstract

Svatost původně znamenala oddělenost. Tento pojem začal být příhodně používán pro označení Boha a posléze pak i pro všechny osoby a místa spjaté s Bohem. Teologický obor, který se zabývá svatostí a svatými lidmi, se nazývá hagiologie. Cesta ke svatosti je v pravoslavném pojetí cesta ke zbožtění, která vede skrze očišťování ducha. Za prvního bulharského státu žil sv. Tervel, který je prvním bulharským světcem a zároveň prvním carem. Sv. car Boris pak pokřtil celé Bulharsko. V této době, kdy se prolínaly staré pohanské tradice s nově zavedeným křesťanstvím lidem zazářil sv. Ivan Rilský. Dalším zářným příkladem asketismu je sv. Petka, která žila v době byzantské nadvlády a za doby druhého bulharského státu se její kult skrze nalezení jejích ostatků rozšířila po celém Balkánu. Během osmanské nadvlády odešlo k Pánu mnoho mučedníků, například sv. Akakij, který dal svůj život za Krista konverzí od islámu ke křesťanství. Ke konci osmanské nadvlády pak v monastýru pokojně dožil sv. Antim, který žil rodinným životem jako farní kněz a asketou se stal až v pozdějším věku. Každý z uvedených světců hrál roli ve své době a zářil lidem ve světě za svého pozemského života i po něm až dodnes.