Očekávání pracovníků v sociálních službách v oblasti dalšího profesního vzdělávání ve vybrané příspěvkové organizaci.

Abstract

This diploma thesis explores the expectations of social services workers regarding further professional education within a selected contributory organization. The aim of the study was to map the opinions, needs, and motivations of direct care workers and to identify the factors influencing their approach to professional development. The research was conducted through qualitative methods, specifically semi-structured interviews with workers from the Children's Centre in Jilemnice. The results confirmed that the workers perceive their professional role as deeply meaningful and that their main motivation for further education lies in the desire to ensure the psychological well-being and quality care of children with severe disabilities. The study identified key barriers to professional development, especially operational constraints and the quality of team relationships. The findings also highlighted the need for educational methods that are practical, experiential, and sensitive to the specifics of direct care work. Based on the results, specific recommendations for planning educational activities were formulated, with an emphasis on developing the concept of a learning organization. This thesis contributes to a deeper understanding of the professional identity of social service workers and offers...

Diplomová práce se zabývá očekáváními pracovnic v sociálních službách v oblasti dalšího profesního vzdělávání ve vybrané příspěvkové organizaci. Cílem práce bylo zmapovat názory, potřeby a motivace pracovnic přímé péče a identifikovat faktory, které ovlivňují jejich přístup k dalšímu vzdělávání. Výzkum byl realizován kvalitativní metodou polostrukturovaných rozhovorů s pracovnicemi Dětského centra Jilemnice. Výsledky šetření potvrdily, že pracovnice vnímají svou profesní roli jako hluboce smysluplnou a že jejich hlavní motivací k profesnímu rozvoji je snaha o zajištění psychické pohody a kvalitní péče o děti s těžkým zdravotním postižením. Byly identifikovány hlavní bariéry dalšího vzdělávání, zejména provozní podmínky a kvalita týmové atmosféry. Výsledky také poukázaly na potřebu zavádění forem vzdělávání, které jsou praktické, zážitkové a respektující specifika práce v přímé péči. Na základě zjištěných poznatků byla navržena doporučení pro plánování vzdělávacích aktivit s ohledem na rozvoj konceptu učící se organizace. Práce přispívá k hlubšímu porozumění profesní identity pracovnic v sociálních službách a k hledání cest k efektivnímu a smysluplnému profesnímu rozvoji v praxi.