Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti

Abstract

The Manifest Unfoundedness of the Constitutional Complaint Abstract The thesis addresses the topic of the manifest unfoundedness of a constitutional complaint as the most frequent decision issued by the Constitutional Court of the Czech Republic. The aim is to comprehensively analyse the institute and to obtain an answer to the questions on what grounds and in which manner are manifestly unfounded constitutional complaints currently rejected. The second research question addresses the future of manifest unfoundedness in the light of the findings regarding the current state of decision-making. For that purpose, the introductory chapters present and analyse the current legislation and practice of the Constitutional Court, including the various actors involved in the decision-making. It also discusses the criticisms that have been made in the literature regarding the ambiguity of the institute and the borderline between constitutional and non-constitutional law, the overuse of refusal preliminary rulings instead of judgements, inconsistency of case law and the unpredictability of the institute. The problem of overload of the Constitutional Court as a common cause of the described weaknesses is also presented. In the empirical part, the decisions are analysed with a focus on the reasons for which judges reject...

Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na téma zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti jakožto nejčastějšího rozhodnutí vydávaného Ústavním soudem České republiky. Cílem je komplexně analyzovat institut a poskytnout odpověď na otázky, z jakých důvodů a jakým způsobem jsou v současnosti odmítány zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti. Druhá výzkumná otázka se soustředí na budoucnost institutu ve světle zjištěných informací týkajících se aktuálního stavu rozhodovací činnosti. V úvodních částech je popsána a zhodnocena současná právní úprava a praxe při vydávání usnesení včetně role jednotlivých aktérů, kteří se do rozhodování zapojují. Dále je nastíněna kritika odborné veřejnosti související s tématem, konkrétně stran nejednoznačnosti institutu a hranice mezi ústavním a podústavním právem, nejednotnosti judikatury, nadužívání usnesení na úkor nálezů či nepředvídatelnosti institutu. Představen je také problém zahlcenosti Ústavního soudu jakožto příčiny společné popsaným nedostatkům. V empirické části práce jsou analyzována usnesení se zaměřením na důvody, pro které soudci odmítají zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti a způsob odůvodňování rozhodnutí. Následně jsou ve světle zjištění představena možná řešení nedostatků, na něž navazuje normativní část zabývající se...