Nepravdivá doznání v trestním řízení z perspektivy kriminalistické taktiky: právní, psychologické a procesní aspekty

Abstract

False confessions in criminal proceedings from the perspective of criminalistic tactics: legal, psychological and procedural aspects Abstract The thesis addresses the issue of false confessions in criminal proceedings from an interdisciplinary perspective, combining criminal procedural law, criminalistics, and forensic psychology. It focuses both on cases where the accused confesses voluntarily and on situations where a confession results from external pressure, inappropriate interrogation techniques, or manipulative approaches. The thesis distinguishes between different types of false confessions, drawing primarily on the classification by Kassin and Wrightsman, who divide them into voluntary, coerced-compliant, and coerced- internalized confessions. For each category, specific psychological mechanisms are analysed that may undermine the authenticity of testimony, such as suggestibility, stress, confusion, memory distortion, or misinterpretation of reality. A significant part of the thesis is devoted to police interrogation as a key tool for obtaining testimonies. It highlights the boundary between effective interrogation tactics and coercive practices that may negatively influence the outcome of interrogation. It also emphasizes the importance of recognizing psychological processes occurring not only in...

Nepravdivá doznání v trestním řízení z perspektivy kriminalistické taktiky: právní, psychologické a procesní aspekty Abstrakt Práce se věnuje problematice nepravdivých doznání v trestním řízení v mezioborovém kontextu trestního práva procesního, kriminalistiky a forenzní psychologie. Zaměřuje se jak na případy, kdy obviněný učiní doznání dobrovolně, tak na situace, kdy k doznání dojde pod vlivem vnějšího tlaku, nevhodných výslechových metod nebo manipulativního přístupu. Práce rozlišuje mezi jednotlivými typy nepravdivých doznání, přičemž vychází zejména z klasifikace podle Kassina a Wrightsmana, kteří rozdělují doznání na dobrovolná, nátlakově souhlasná a nátlakově zvnitřněná. V každé kategorii jsou analyzovány specifické psychologické mechanismy, které mohou vést k narušení autenticity výpovědi, například sugesce, stres, zmatek, poruchy paměti nebo chybná interpretace reality. Významná část práce se věnuje kriminalistickému výslechu jako klíčovému nástroji pro získávání výpovědí. Upozorňuje na hranici mezi efektivní taktikou a nátlakovým přístupem, který může výsledek výslechu negativně ovlivnit. Poukazuje také na důležitost rozpoznání psychologických procesů, které probíhají nejen u vyslýchaného, ale i u samotných vyšetřovatelů. Vedle analýzy psychologických a procesních aspektů práce zkoumá i institut...