Vybrané otázky unijní úpravy ochrany oznamovatelů a její vnitrostátní implementace

Abstract

1 Selected issues of Union legislation on the protection of whistleblowers and its national implementation Abstract This study aims to examine the background of the evolution of the Directive (EU) 2019/1937 of the European Parliament and of the Council of 23 October 2019 on the protection of persons who report breaches of Union law, the motivation of the EU for adopting this specific act, as well as its legal basis. It also focuses on the protection of whistleblowers in the case- law of the European Court of Human Rights (ECHR). It aims to present the criteria provided by the ECHR's Grand Chamber in Guja v Moldova case and to examine their importance in ECHR's decision-making process. In order to illustrate one of the most significant financial cases (Luxleaks) that resulted in adoption of this Directive, it also presents Halet v Luxembourg case. This study analyses the subject matter and the personal scope of the Directive. It shall highlight the main principles of whistleblowers' protection. It shall inform the potential whistleblowers about the role of their good faith as well as draw attention to whistleblowers' duty of checking the reliability of the facts which they intent to report, if possible. Presenting ECHR's case Gawlik v Lichtenstein aims to demonstrate this duty. The study also examines the...

Vybrané otázky unijní úpravy ochrany oznamovatelů a její vnitrostátní implementace Abstrakt Tato práce se zabývá pozadím vývoje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, důvody rozhodnutí Evropské unie přijmout tuto Směrnici a specifičností a vhodností výběru jejího právního základu. Na ochranu oznamovatele je zde rovněž nahlíženo v souvislosti s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Důraz je kladen zejména na představení kritérií vytvořených Velkým senátem ESLP v případu Guja proti Moldavsku a na jejich význam v rozhodovací činnosti ESLP. Dále je pracováno s případem Halet proti Lucembursku, který je vyústěním kauzy Luxleaks, jež byla jednou z příčin přijetí této Směrnice. Pro snazší orientaci v dané problematice tato práce rovněž nastiňuje rozsah věcné a osobní působnosti Směrnice. Pozornost je věnována i aplikaci ochrany zaručené Směrnicí, přičemž je řešena otázka dobré víry oznamovatele. Povinnost oznamovatele ověřit si pravdivost oznamovaných tvrzení, pokud je to v jeho možnostech, je demonstrována příkladem z judikatury ESLP - Gawlik proti Lichtenštejnsku. Práce se zabývá rovněž formami, v kterých může oznamovatel dle Směrnice učinit své oznámení. Systém těchto forem je nahlížen i v kontextu "trojúrovňového...