Development of the Rule of Law Conditionality in the EU Trade Policy

Abstract

This work focuses on the rule of law conditionalities in the EU Trade Policy. Rule of law belongs among the values of the Union listed in the Art. 2 of the Treaty on the European Union (TEU). At the same time, it represents a principle whose importance has been recently increasing, which is attested to by the extension of the mechanisms at the Union's disposal for the purposes of protection of the rule of law. Under the Treaties, the EU is obliged to respect the values listed in the Art. 2 TEU even in its actions towards third countries. The EU Trade Policy ranks among the most significant EU external policies. Within its framework, the Union concludes free trade agreements with third countries and incorporates into those (with an ever increasing frequency) clauses endorsing the so-called non-trade policy objectives such as the rule of law. The thesis lays down a research question how and why have the rule of law conditionalities developed in the free trade agreements recently concluded by the Union. The first half of the thesis enlightens the development of theoretical conceptualizations, definitions and approaches vis-à-vis the rule of law. The concept of the rule of law is also presented in the context of the case law of the European Court of Human Rights and the Court of Justice of the EU. Last...

Práce se zaměřuje na podmiňující ustanovení (tzv. kondicionality) o právním státu v obchodní politice EU. Právní stát patří mezi hodnoty Unie uvedené v čl. 2 Smlouvy o EU. Zároveň představuje princip, který v posledních letech v rámci Evropské unie nabývá na významu, o čemž svědčí rozšiřování mechanismů, kterými Unie disponuje za účelem ochrany právního státu. Podle unijních Smluv má EU povinnost řídit se hodnotami uvedenými v čl. 2 SEU i ve své činnosti vůči třetím zemím. Obchodní politika EU je jednou z nejpodstatnějších vnějších politik EU a v jejím rámci Unie uzavírá s třetími zeměmi dohody o volném obchodu, do nichž ve stále větší míře začleňuje klauzule prosazující tzv. neobchodní politické cíle jako právní stát. Práce si klade výzkumnou otázku, jakým způsobem a z jakých důvodů se vyvinuly kondicionality o právním státu ve smlouvách o volném obchodu uzavíraných Unií v poslední době. První polovina práce přibližuje vývoj teoretických konceptualizací, definic a přístupů vzhledem k právnímu státu. Tento koncept je rovněž zasazen do kontextu judikatury Evropského soudu pro lidská práva i Soudního dvora EU. V neposlední řadě je představena sada nástrojů EU na ochranu právního státu. Druhá polovina práce zkoumá na vzorku sedmi smluv uzavřených během uplynulých dvou dekád, do jaké míry lze v...