Extraordinary Governance in European Legal Tradition: Beyond Democracy's Rule of Law

Abstract

Mimořádné vládnutí v evropské právní tradici; za hranicemi právního státu v demokracii Alexander Carl Dinopoulos Abstract V liberálně demokratickém státě je pojem právní stát spojený s ideou uzavřeného systému norem. Obecné normy, které utvářejí politický a právní řád státu, se nacházejí v ústavě. Nicméně právě toto omezení v rámci uzavřeného systému představuje existenční překážku při konfrontaci s mimořádnými hrozbami. Zdá se, že obecná povaha normy spolu se specifiky, která mimořádná událost obnáší, činí ústavu a její "uzavřený systém" neschopnými situaci čelit. V návaznosti na toto tvrzení počítá liberálně demokratická teorie s mimořádnými pravomocemi, které umožňují vládě jednat mimo obecný rámec ústavy. Římské rčení "salus populi suprema lex" a středověká maxima "necessitas legem non habet" jsou přirovnávány k ideologickému předpokladu, který takovou mimořádnou moc umožňuje. Právní řád římské republiky však dokládá, že dané přirovnání je falešné. Dvě protikladné právní "pravdy", z nichž jedna vychází z římské republiky a druhá z kanonického práva, vedou ke vzniku dvou různých právních tradic, a to "demokratické revoluční tradice" a "tradice konstituční monarchie", které následně utvářejí současný liberálně demokratický řád. Mimořádné vládnutí se tak jeví jako zakotvené mezi dvěma protichůdnými...