Literarisches Erinnern an die Vertreibung: Zur Entwicklung einer subjektivierten Sprache in den 1970er und 1980er Jahren

Abstract

V předkládané disertační práci se analyzují narativy vzpomínání a způsoby vyprávění o odsunu/vyhnání v německy psaných románech a povídkách, které byly publikovány v 70. a 80. letech 20. století. V první části se stanovují mimotextové charakteristiky vytvořeného korpusu. V druhé části jsou představeny dvě klasifikace, které poskytují přehled vyhnanecké literatury vybraného období jednak z hlediska dějové stavby, jednak z hlediska konstelací literárních postav, jejichž prostřednictvím se formují vzpomínkové narativy ve vyprávění. V třetí části je sledován vývoj subjektivizovaného jazyka zpočátku v textech s komplexními strategiemi vzpomínání: analyzují se způsoby realizace vztahu mezi fikčními a faktuálními prvky v textech, které jsou příznačné pro objektivizující a subjektivizující varianty dokumentování jakožto strategie vzpomínání; uvádí se strategie interpretace historických událostí na základě kulturně zakotvených vzorců a protikladná strategie inscenace traumatu v literárním textu, jejíž základem je vyloučení interpretace dané psychickou predispozicí subjektu. Nakonec se subjektivizovaný jazyk zkoumá v kratších povídkách, kde se na rozdíl od rozsáhlých textů realizuje v podobě jednotlivých literárních postupů. Klíčová slova: vyhnání/odsun, technika vyprávění, strategie vzpomínání, narativ...

The thesis analyses memory narratives of flight and expulsion and narrative techniques in German-language novels and short stories which were published in the 1970s and 1980s. The first part describes the extratextual characteristics of the selected texts. The second part introduces two classifications, which provide an overview of the texts from two perspectives. Twelve plot patterns in the narrative structure and four models of character constellations are presented, which shape memory narratives in the texts. The third part describes the development of a subjective language, initially in the texts with complex memory strategies. Different relationships between the fictionality and the factuality are analysed creating a link between the objectifying and the subjectivising variants of a documenting memory strategy. This is followed by a contrastive description of the texts with cultural patterns of interpretation and with the staging of a trauma. Finally, the subjective language is examined in short stories, where less complex memory strategies are used. Key words: expulsion, narrative techniques, memory strategy, memory narrative, memory culture