Pohybové aktivity v ústavní léčbě závislostí z pohledu pacientů

Abstract

Východiska: Pohybové aktivity (PA) jsou tradiční součástí programů ústavní léčby závislostí, ačkoliv chybí jednotná koncepčně-metodická úprava. Zařazení PA má přínos na psychický i fyzický stav pacienta, ale objevují se i negativní jevy. Výsledky kvalitativních studií doporučují cílené a individuální vedení PA s ohledem na potřeby konkrétního pacienta. V holistickém konceptu PA figurují jako modelové "hřiště života". Prostor, ve kterém lze projevit, zahlédnout, pojmenovat a vědomě uchopit intra i interpersonální prvky přispívající k udržení závislostního jednání, ale i ty přispívající k zotavení. Cílem: této práce je popsat pohybové aktivity z pohledu konkrétních pacientů v ústavní léčbě závislosti. Metody: Sběr dat proběhl ve dvou fázích. Zúčastněné pozorování otevřené a polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly následně fixovány pomocí transkripce nahrávek. Byla provedeno kódování dat a editorování. Analýza dat byla provedena metodou vytváření trsů a zachycení vzorců. Základním souborem byli pacienti oddělení A, B, C v ústavní léčbě závislosti v PL Červený Dvůr kteří se účastnili PA. Výzkumným souborem bylo 5 pacientů mužů z oddělení B a C (n=5) s látkovou závislostí. Výsledky: V léčbě se všichni pacienti dobrovolně věnují PA. U všech pacientů se prostřednictvím PA profilovaly prvky, které jsou...

Background: Physical activities (PA) are a traditional component of institutional addiction treatment programs, yet lack unified conceptual-methodological alignment. Incorporating PA benefits patients' mental and physical health but also presents potential negative outcomes. Qualitative studies suggest targeted and individualized PA interventions tailored to specific patient needs. Within a holistic concept, PA function as pivotal arenas of life, enabling exploration, identification, and conscious management of intra- and interpersonal elements contributing to both addiction maintenance and recovery. Objective: This study aims to describe physical activities from the perspective of specific patients in institutional addiction treatment. Methods: Data collection proceeded in two phases: participant observation and semi- structured interviews, transcribed for analysis. Data coding and thematic analysis were conducted to capture patterns. The study involved patients from wards A, B, and C at the addiction treatment facility PL Červený Dvůr who engaged in PA. The research sample comprised 5 male patients from wards B and C (n=5) with substance use disorders. Results: All patients voluntarily engaged in PA during treatment. PA profiles among patients highlighted elements potentially risky or protective....