Istanbulská úmluva v kontextu Narrative Policy Framework
Istanbul Convention from the Perspective of Narrative Policy Framework
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/196860Identifikátory
SIS: 265758
Kolekce
- Kvalifikační práce [18432]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Jusić, Mirna
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
Veřejná a sociální politika
Katedra / ústav / klinika
Katedra veřejné a sociální politiky
Datum obhajoby
27. 1. 2025
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
nastolování agendy, násilíKlíčová slova (anglicky)
agenda-setting, violenceTato práce se zabývá politickými narativy, které se ve vybraných zpravodajských serverech váží k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známé pod označením Istanbulská úmluva. Kromě samotného dokumentu a jeho historického vývoje mapuje také problematiku genderově podmíněného násilí včetně domácího násilí v Česku a ním souvisící platnou legislativu, relevantní instituce a statistická data. Na základě zvolené mezo úrovně veřejněpolitického rámce Narrative Policy Framework analyzuje základní narativní prvky, a to pomocí kvalitativní obsahové analýzy. V empirické části dle časové posloupnosti představuje hlavní narativy, které se v souvislosti s Úmluvou objevovaly v průběhu let 2011 až 2024. Zaměřuje se na čtyři narativní prvky: postavy, morálku, strategie a zápletku. Sledované zpravodajské servery přistupovaly k Úmluvě převážně pozitivně a často přímo vyvracely nepravdy, které se s dokumentem pojí. Hlavním narativem, který využívali političtí aktéři podporující přijetí Úmluvy, byl její reálný dopad na snížení míry genderově motivovaného násilí v Česku a jeho prevenci a také její symboliku směrem k zahraničním partnerům. Oproti tomu odpůrci Úmluvy využívali nejčastěji narativu poukazujícího na nebezpečí genderu a takzvané genderové ideologie, případně na...
This thesis examines the political narratives associated with the Council of Europe Convention on Preventing and Combating Violence against Women and Domestic Violence, commonly known as the Istanbul Convention, as presented in selected news servers. In addition to the document itself and its historical development, the study also addresses the issue of gender- based violence, including domestic violence women in Czechia, as well as related legislation, relevant institutions, and statistical data. Using the meso-level framework of the Narrative Policy Framework, the study analyzes fundamental narrative elements through qualitative content analysis. The empirical section periodically introduces the main narratives that emerged in connection with the Convention between 2011 and 2024. It focuses on four narrative elements: characters, moral, strategies, and plot. The analysed news servers generally approached the Convention positively and often directly refuted misconceptions associated with the document. The primary narrative employed by political actors supporting the Convention's adoption emphasized its tangible impact on reducing and preventing gender-based violence in Czechia and its symbolic significance for international partners. Conversely, opponents of the Convention most frequently relied...