Populismus ve střetu s liberální demokracií: komparativní analýza Polska a České republiky

Abstract

Tato bakalářská práce se zaměřuje na komparativní analýzu populistických politických stran v České republice a Polsku v období 2013-2023. Prostřednictvím metodologie zahrnující analýzu stricto sensu (politických programů jako oficiálních dokumentů) a largo sensu (komunikace na sociálních sítích, veřejných prohlášení a politických činů) zkoumá dynamiku populistických strategií a jejich dopad na politické prostředí obou zemí. Výzkum se zaměřuje na historicko-nacionální faktory, vztah k Evropské unii, cílové voličské skupiny, míru xenofobie a antisystémové postoje. Výsledky ukazují, že přestože populistické strany v obou zemích sdílejí společné charakteristiky, jako je dualistická rétorika a využívání charismatických vůdců, vykazují také zásadní rozdíly vyplývající z jejich kulturně-politického kontextu. Zatímco české strany, jako je ANO 2011 a SPD, akcentují zejména technokratický populismus, polské strany, například Právo a spravedlnost a Konfederace, kladou větší důraz na národní identitu a konzervativní hodnoty. Analýza rovněž odhaluje riziko polarizace společnosti a vytváření napětí mezi různými skupinami voličů, což může oslabovat liberálně demokratické instituce. Klíčová slova Populismus, nativismus, ANO 2011, SPD, PiS, Konfederace svobody a nezávislosti

This bachelor's thesis focuses on a comparative analysis of populist political parties in the Czech Republic and Poland during the period 2013-2023. Through a methodology that encompasses stricto sensu analysis (political programs as formal documents) and largo sensu analysis (communication via social media, public statements, and political actions), the study examines the dynamics of populist strategies and their impact on the political landscape of both countries. The research centers on historical-national factors, relationships with the European Union, target voter groups, degrees of xenophobia, and anti-systemic attitudes. The findings reveal that while populist parties in both countries share common characteristics, such as dualistic rhetoric and the reliance on charismatic leaders, they also display significant differences stemming from their cultural and political contexts. Czech parties, such as ANO 2011 and SPD, predominantly emphasize technocratic populism, whereas Polish parties, including Law and Justice (PiS) and Confederation, place greater focus on national identity and conservative values. The analysis further highlights the risks of societal polarization and the creation of tensions among various voter groups, which may undermine liberal democratic institutions. Keywords Populism,...