Srdeční selhání po infarktu myokardu

Abstract

Ischemic heart disease, most commonly in the form of myocardial infarction (MI), is the leading cause of heart failure (HF) in developed countries. Despite advances in the treatment of MI, the residual risk of cardiovascular events remains high after MI. HF is the most common cause of morbidity and mortality in patients after MI. Its development is associated with a threefold higher risk of mortality regardless of left ventricular ejection fraction. The aim of our work was to determine the prognostic significance of the remote diagnosis of symptoms and signs of HF one month after discharge from the hospital. We found that the Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire (KCCQ) can identify individuals at increased risk of death independently of other risk factors that influence prognosis after MI. This finding confirms the clinical importance of early diagnosis of HF after MI. Because not all components of the KCCQ questionnaire are prognostically important in patients after MI, in further work we identified 3 questions from the KCCQ that best predict the risk of mortality after MI. These included the level of limitation in walking, the presence of lower extremity swelling, and the change in symptoms over the past 2 weeks. In the validation cohort, we identified additional clinical variables...

Ischemická choroba srdeční, nejčastěji ve formě infarktu myokardu (IM), je hlavní příčinou srdečního selhání (HF) ve vyspělých krajinách. Navzdory pokrokům v léčbě IM zůstává reziduální riziko kardiovaskulárních příhod u pacientů po prodělané příhodě vysoké. Nejčastější příčinou morbidity a mortality pacientů po IM je HF. Jeho rozvoj je spojen s trojnásobně vyšším rizikem mortality bez ohledu na ejekční frakci levé komory. Cílem naší práce bylo zjistit prognostický význam korespondenční diagnostiky symptomů a známek HF jeden měsíc po propuštění z nemocnice. Zjistili jsme, že dotazník Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire (KCCQ) dokáže identifikovat osoby ve zvýšeném riziku úmrtí, a to nezávisle na dalších rizikových faktorech, které ovlivňují prognózu po IM. Toto zjištění potvrzuje klinický význam časné diagnostiky HF po IM. Protože ne všechny komponenty dotazníku KCCQ jsou prognosticky důležité u pacientů po IM, v další práci jsme identifikovali 3 otázky z KCCQ, které nejlépe predikují riziko mortality po IM. Jednalo se o míru omezení při chůzi po rovině, přítomnost otoků dolních končetin a změnu symptomů v posledních 2 týdnech. Ve validační kohortě jsme identifikovali další klinické proměnné ovlivňující mortalitu po IM. Kombinací klinických proměnných a symptomů a známek HF jsme vytvořili nové...