Přestože je geografické myšlení často označováno za jeden z hlavních cílů geografického vzdělávání, je s ním spojeno několik nejasností a problémů. Hlavním záměrem této disertační práce je prostřednictvím tří vytyčených cílů reagovat na vybrané nedostatky, a napomoci tak doposud nedostačujícímu procesu konceptualizace a rekontextualizace geografického myšlení do geografického vzdělávání. Stanovenými cíli předkládané disertační práce je (1) systematizovat a konceptualizovat dosavadní poznání v problematice geografického myšlení v geografickém vzdělávání a jeho dílčích aspektů; (2) empiricky ověřit, zda, a případně jak, u budoucích učitelů geografie dochází k rozvoji geografického myšlení či jeho dílčích aspektů; a (3) dekonstruovat geografické myšlení do dílčích aspektů rozeznatelných učiteli a na jejich základě identifikovat a navrhnout postupy, které vedou k jeho rozvoji. Naplnění takto rozmanitých cílů přirozeně vyžaduje aplikaci širokého spektra výzkumných metod. V rámci teoretické části práce je nejdříve využita podrobná systematická rešerše ukotvená metodikou PRISMA. V empirické části práce jsou následně využívány metody jak kvantitativní (dotazníkové šetření - deskriptivní, explorační i inferenční statistika), tak kvalitativní (polostrukturované interview - tematická analýza). V rámci...

Although geographical thinking is often regarded as one of the primary goals of geography education, it is associated with several ambiguities and challenges. The main aim of this dissertation thesis is to address selected deficiencies through three specific objectives, thereby contributing to the insufficient process of conceptualizing and recontextualizing geographical thinking in geography education. The objectives of this dissertation are to (1) systematize and conceptualize the current knowledge on the issue of geographical thinking in geographical education and its various aspects; (2) verify to what extent and how are pre-service geography teachers exposed to geographical thinking and its components; and (3) to deconstruct geographical thinking into its specific components, then identify and propose strategies and specific examples for its development. Achieving these diverse objectives naturally requires the application of a wide range of research methods. The theoretical part of the dissertation thesis employs a detailed systematic review based on the PRISMA methodology. The empirical part utilizes both quantitative methods (questionnaire surveys - descriptive, explorative, and inferential statistics) and qualitative methods (semi-structured expert interviews - thematic analysis). The...