Sedes imperii - centra politické, ekonomické a kulturní moci tetrarchů

Abstract

This thesis aims for the comparison of historical, economic and cultural factors that are related to the establishment of the tetrarchy in the year 285 AD. Circumstances influencing the constitution of the tetrarchy are defined, together with the purpose of sedes imperii, which were simultaneously settlement cities for individual emperors, major economic centres of the province and also the centres of traffic. The main part of the thesis includes the analysis of the economic background near each individual sedes imperii. In the text their general characterization as well as the individual surviving settlements, such as villae rusticae and vici are analysed together with their economic and social significance. Their effects on the development of the city and extensive economic prosperity in a broad region are researched. Last but not least, the thesis focuses on the typology of the tetrarchial emperors' self- representation in individual settlement cities. In view of the fact that the emperors' residences were, in some aspects, similar to agricultural complexes, the author is considering the possibility that some emperor buildings, for example private emperor mausoleums, were inspired by local phenomena. In the final part of the thesis there is a schema of the transformations of sedes imperii in the...

Cílem práce je komparace historických, ekonomických a kulturních okolností souvisejících s ustavením tetrarchie v roce 285 po Kr. Jsou definovány okolnosti zrodu tetrarchie a účel tzv. sedes imperii, které byly zároveň sídly jednotlivých císařů, hlavním hospodářským centrem provincie a centrem obchodu. Hlavní částí práce je pak analýza hospodářského zázemí a kapacit u jednotlivých sedes imperii. V textu je analyzována jejich obecná charakteristika i jednotlivá dochovaná zemědělská sídla, jako jsou villae rusticae nebo vici, a jejich hospodářský a sociální význam. Je zkoumán také jejich vliv na rozvoj města a na širší ekonomickou prosperitu v celém regionu. V neposlední řadě se práce zabývá projevy sebereprezentace vládců tetrarchie v jednotlivých sídelních městech. Jelikož byly císařské rezidence v některých ohledech podobné zemědělským komplexům, v práci se autorka také zamýšlí nad možností, že některé císařské stavby, například soukromá císařská mauzolea, se inspirovaly lokálními trendy. Práci uzavírá nástin proměn sedes imperii v období konstantinovské dynastie a v následujícím století. Autorka zkoumá produktivitu hospodářství v období vlády Konstantina Velikého a jeho synů a nastiňuje důvody postupného ekonomického úpadku, který se začíná projevovat v závěru 4. století po Kr. Klíčová slova...